Sportovní úsek jsme nakopli, teď ten mediální, burcuje před volbou Kodejš
Má za sebou první čtyři roky v pozici prezidenta České golfové federace a v sobotu se rozhodne, zda dostane šanci v své šéfovské roli pokračovat. Zdeněk Kodejš je se svým prvním funkčním obdobím spokojený, i když ví, kde byly rezervy. A právě na těch by chtěl v dalších letech, pokud dostane šanci, zapracovat.
Autor: Honza Fait, 15.03.2017 06:25
Jediným protikandidátem Zdeňka Kodejše bude Karel Čelikovský. Právě mezi nimi se zástupci klubů rozhodnou, kdo nejen je, ale i český golf povede další čtyři roky. Dnes vám přinášíme velký rozhovor se stávajícím prezidentem, ve čtvrtek se můžete těšit na povídání s jeho vyzyvatelem (zde).
Jaké to byly čtyři roky v čele České golfové federace?
Jsem přesvědčený o tom, že aktuální výbor může být na poslední čtyři roky hrdý. Samozřejmě jsou věci, které se třeba úplně nepovedly, ale kdo nic nedělá, nic nezkazí. Většina úkolů, které jsme si před sebe na začátku dali, se povedla splnit.
Z čeho máte nejlepší pocit?
Mám velkou radost z fungování sportovního úseku, který se zprofesionalizoval. Jsem si jist, že výsledky, které přicházejí, už jsou produktem nového systému, který bude vychovávat stále více kvalitních hráčů. Český golf už není jen o Kláře Spilkové, ale o řadě dalších holek, které podávají velmi dobré výsledky. A i výsledky nastupující generace kluků už nejsou o náhodě. A to nejen naší zásluhou, české golfové prostředí roste ve všech směrech.
Co se naopak nepovedlo?
Fungování sportovního úseku by pro nás mělo být vzorem k nastavení modelu v oblasti, kde se nám dlouhodobě nedaří, a to jsou média a komunikace. Obrovským úkolem před nově zvoleným výborem bude zlepšit PR českého golfu, aby se vylepšovalo jeho jméno a aby povědomí o golfu mezi veřejností nebylo takové, že se jedná o zábavu znuděných miliardářů. Ale že se jedná o sport, který je ve své výkonnostní podobě velice náročný. A v rekreační podobě nesmírně zábavný, na celý život.
Jak na to?
Potřebujeme se dostat především do negolfových médií, aby lidé začali věřit tomu, že golf není zbytečná procházka po louce, ale krásný sport.
Proč na tom nepracovala mediální komise, která vznikla už před šesti lety a v posledních čtyřech ji shodou okolností vedl váš protikandidát Karel Čelikovský?
Komise sice byla, ale nemám odvahu tvrdit, že fungovala. My jsme jako výbor o jejím fungování moc nevěděli a ovlivnit jsme to nedokázali. Já bych se ale nechtěl ohlížet, naopak se chci dívat dopředu. Je potřeba tuto oblast absolutně změnit, začít jinak, zprofesionalizovat ji. A pracovat s lidmi, kteří jsou v této branži zavedení, mají kontakty a vědí, co kam mohou dát a dostat tak, abychom konečně začali golf promovat.
Kdybyste měl ukázat na jeden projekt, který se skutečně povedl.
Jednoznačně Se školou na golf. Na ten můžeme být hrdí. Přináší totiž nové generaci povědomost o golfu. Během necelých tří let mělo díky tomu golfovou hůl v ruce přes třináct tisíc dětí. To je obrovský potenciál do budoucna. Ty děti už nebudou golfově negramotné a nebudou zatížené tím, že nevědí a nechají se ovlivnit jinými názory. Bude mnohem jednodušší je pak, a je už jedno kdy, dostat na hřiště.
Jak je podle vás momentálně Česká golfová federace vnímána?
Myslím, že jsme nejenom v Česku uznávaný sportovní svaz. U nás jsme kolem sedmého místa, co se týče členské základny, kde jako jedni z mála můžeme říci, že co člen, to rodné číslo, jedna hrající hlava. Jeden golfista. Máme dobré vztahy s Českým olympijským výborem, Českou unií sportu nebo Ministerstvem školství. Bez problémů jsme prošli několika kontrolami z hlediska dotací, což souvisí se stabilizací financí a dobrým příkladem toho, že s nimi nakládáme dobře. A v zahraničí jsme bráni již za rozvinutou golfovou zemi, která má uznávané odborníky, kteří jsou zváni do významných komisí a orgánů evropského golfu.
Co byste za ty čtyři roky udělal jinak?
Asi bych se opakoval, ale snažil bych se nastartovat oblast médií a komunikace směrem ven, mimo golf. To se nám nepovedlo, ale snad to nebylo úplně fatální, jenom se prostě nic nedělo. Můžeme tedy říci, že nic není poškozeno, ale zároveň není vytvořeno. V ostatních oblastech jsme myslím žádnou zásadní chybu neudělali. A drobné chyby jsou stejně důležité, jako úspěchy. Musíte totiž občas udělat nějakou chybu, abyste věděl, že to bylo blbě a že to musíte dělat jinak, lépe.
Co dalšího byste rád v dalším období coby šéf českého golfu změnil?
Musíme se jako Česká golfová federace prezentovat jako orgán odpovědný za celé golfové prostředí. Ano, jsou zde kluby, které jsou naši zřizovatelé a máme k nim první odpovědnost, ale na druhou stranu, pokud se budeme bavit pouze s nimi, tak toho příliš nezískáme a nedokážeme. Musíme daleko více sjednotit celé golfové prostředí, více diskutovat s majiteli hřišť, medializovat nejrůznější akce a spolupracovat s promotéry velkých turnajů, jako je třeba Petr Dědek a jeho D+D REAL Czech Masters.
Zmínil jste turnaj na Albatrossu, což je nyní jedna z výkladních skříní českého golfu. Jak se vám s Petrem Dědkem spolupracuje?
Ze začátku jsme se oťukávali, na tom není nic špatného. Historicky zde byly určité neúspěchy jiných promotérů, ale dnes musím říci, že spolupráce Relmostu a České golfové federace je velice blízká. Jsem přesvědčený o tom, že obě strany víme, co ta druhá říká a co chce dělat. Samotný turnaj dělá českému golfu skvělou reklamu a pomáhá k vytváření obrazu, že jsme golfová destinace. Díky tomu se vracíme k resortům potažmo klubům jako našim zřizovatelům, které budou mít více lidí na hřišti a tím pádem více peněz. A my se budeme moci dále věnovat výchově hráčů. Jsou to všechno spojené nádoby, musíme se umět bavit všichni dohromady, pak to může fungovat.
V Česku je málo menších městských hřišť, kde by se mohla veřejnost masově seznámit s golfem. Je nějaká cesta, jak by Česká golfová federace mohla pomoci v tomto směru?
Je to tak. Třeba ve Francii, Dánsku a některých dalších zemích je podobných hřišť velké množství, a právě díky nim se výrazně daří navyšovat členskou základnu. U nás je trochu problém s možností jejich výstavby, především pak vyjmutím půdy a dalšími výraznými náklady. My už byli celkem daleko v jednáních na Ministerstvu pro místní rozvoj, pak se ale změnila vláda a mohli jsme začínat od nuly. Naše pozice už ale je lepší a myslím si, že to ze začátku nemusí být ani tak o malých hřištích, i když ta jsou ideální variantou. Ale stačilo by a výrazně pomohlo mít více vyloženě městských drivingů, kde by mohli trénovat jak stávající golfisté, tak se rekrutovat noví hráči, kteří by se pak rozutekli na hřiště.
A jak by tedy mohla federace pomoci?
Víme, že podobné projekty jdou řešit po legislativní stránce a mohou být ekonomicky návratné. Měli bychom dát dohromady podle nových podmínek kuchařku, jak na to. V minulosti už jsme vydali několik publikací s informacemi o tom, co znamená stavět golfové hřiště. Je ale potřeba to aktualizovat a posunout do pozice návodu, jak lze relativně jednoduše postavit golfové zařízení, které je za rozumné peníze s únosnou ekonomickou životaschopností. A je přínosné pro hráče. To by určitě měl být jeden z úkolů pro nejbližší budoucnost.
Po čem podle vás touží české kluby a resorty?
Určitě po již zmíněné větší mediální osvětě, co se týče golfu. Potom by se jim stálí hráči, členové nebo golfoví turisté sháněli snáze. A jsou to také finance, kde ale nemůžeme sloužit plošně. Každý má jiné nároky, jiné potřeby, a navíc v poslední době je trend především Ministerstva školství poskytovat finance ať už státní, nebo dotační přímo na spolky, bez dalšího přerozdělování. My tak můžeme, či lépe musíme kluby informovat o možnostech, nasměrovat je určitým směrem a někde jim i otevírat dveře.
Co aktuálně naplňuje život Zdeňka Kodejše kromě šéfování českému golfu poté, co loni prodal svou továrnu ve Vrchlabí?
Chaos a zmatek. (smích) Momentálně se mi rozjíždějí dvě firmy, ve kterých jsem investorem. Chci už být mimo denní operativu, ale odpovědnost je stejná. Pokud něco děláte, musíte to dělat pořádně a mít o tom přehled. První věcí je franšízová síť fitness center pro ženy s kruhovým tréninkem, ve druhém případě se jedná o startup v oblasti výroby pěnových stavebnic pro nejmenší děti. Co jsem se pak snad v posledních letech naučil, tak se z práce nezbláznit. Člověk také musí dělat něco jiného, takže se přes léto snažím hrát více golf a už umím svým partnerům a svému okolí říci, že zítra nemůžu, jdu hrát golf. A nestydět se za to.
A na závěr, proč byste měl být zvolen znovu prezidentem ČGF?
Protože myslím, že jsem průhledný z hlediska svého chování. Protože jsem golfista, jsem totiž přesvědčen o tom, že golf by neměli vést politici ani čistí byznysmeni. Je totiž potřeba stále používat selský rozum, o což jsem se snažil i ve svých fabrikách, a mít respekt k tomu prostředí. Doufám, že jsem také dostatečně odhadnutelný a že lidé věří tomu, že to, co říkám, že bychom měli udělat, je myšleno vážně. Přestože mi bylo před čtyřmi lety lehce vloženo do úst, že nemíním nic dělat, tak si myslím, že to ve velkých uvozovkách nicnedělání přineslo českému golfu úspěch. A v tom chci pokračovat dál. Nemám rád revoluce, jsem přesvědčen, že do golfu nepatří. Je potřeba jít po malých krůčcích kupředu a následně je hodnotit, zda byly nebo nebyly úspěšné. A já chci dělat další kroky. Nic víc, nic míň.