Česká golfová federace slaví 90 let. A má se čím chlubit!

Golf je v tuzemsku sice organizován 90 let, ale hraje se zde mnohem déle. Vždyť první golfové hřiště v Karlových Varech bylo postaveno již v roce 1904 a o rok později se hrálo také v Mariánských Lázních.

První pražské hřiště bylo vybudováno v roce 1926 v Motole. Právě zde na přelomu dvacátých a třicátých let, tedy v době vzniku svazu, bylo jakési centrum českého golfu. V roce 1930 se zde hrálo i první národní mistrovství ČSR o putovní Masarykův pohár.

Záznamy o snaze založit národní organizaci pocházejí už z roku 1929. Motivací byla potřeba jednotného vedení golfu, potřeba jednotných pravidel, stejného stanovení hendikepů, vypsání oficiálního mistrovství ČSR a existence ústředí, které by včlenilo golf do organizace tehdejšího československého sportu.

Koncem roku 1931 tak došlo k posledním přípravným krokům. Nejprve bylo nutné schválením stanov ministerstvem vnitra, a pak na ustavující valné hromadě byl 2. prosince zvolen první výbor svazu a prvním prezidentem zvolen baron František Ringhoffer.

Totalita golfu nepřála

Od té doby prošel Golfový svaz ČSR (ČSG) i jeho nástupnické organizace bouřlivým vývojem, především v době po roce 1948. Totalitní režim golfu nepřál, označoval ho za buržoazní sport a sportovní kluby se musely v zájmu zachování existence včlenit pod Sokol.

Částečné uvolnění přišlo v šedesátých letech. Až v roce 1966 byl golf uznán jako plnohodnotný sport, v roce 1968 golf řídila Sekce golfu při ÚV ČSTV a v roce 1969 byl zaveden název Československý golfový svaz.

Od počátku sedmdesátých let ale byl kvůli politickému vývoji v zemi znovu golf omezován, především ve styku se zahraničím. Organizace byla přejmenována na Československý svaz golfu. V osmdesátých letech se kontakt českého golfu se zahraničím přece jen zvýšil, především díky startu cizinců na domácím šampionátu na rány.

Golfový tygr východní Evropy

Velkým zlom přinesl konec roku 1989 a sametová revoluce. V roce 1990 se organizace přejmenovala na Československou golfovou federaci, nově byly založeny i národní golfové orgány v Česku a na Slovensku. A po rozdělení federace (1993) se stala nástupnickou organizací Česká golfová federace, která řídí tuzemský golf dodnes.

V průběhu devíti desetiletí se v čele golfových organizací pod různými názvy vystřídalo počínaje Františkem Ringhofferem až po současného Vratislava Jandu celkem čtrnáct prezidentů.

Za posledních 32 let se v českém golfu hodně změnilo. Golf už dávno není výsadou buržoazie, jak se snažila tvrdit poúnorová propaganda. V České republice začalo výrazně přibývat golfových hřišť, dnes jich najdeme po celé zemi 105. Jak přibývala hřiště, zvyšoval se počet hráčů. Český golf se stal tygrem bývalé východní části Evropy. V posledních letech přibývá i díky projektům ČGF dětí a juniorů, golf hraje stále více žen.

Úspěšní Češi

Postupně se zvyšuje četnost sportovních úspěchů na mezinárodním poli. Česko má zastoupení s výjimkou PGA Tour na všech významných profi sériích, Klára Spilková a Ondřej Lieser startovali na Olympijských hrách. Reprezentační amatérské výběry se pravidelně zúčastňují týmových soutěží v rámci mistrovství Evropy všech věkových kategorií, Šimon Zach získal bronzovou medaili na evropském šampionátu jednotlivců.

A významným způsobem vzrostla i diplomatická síla včetně zastoupení v nejvyšším vedení EGA a řadě komisí, kde působí čeští funkcionáři.

Česká golfová federace je aktuálně jedním z největších sportovních svazů v zemi. Patří mezi vážené organizátory velkých mezinárodních amatérských soutěží, díky privátním promotérům se na českých hřištích hrají pravidelně turnaje nejvyšších profesionálních sérií.

*Článek vznikl v rámci projektu České golfové federace 'Bav se golfem'. Ten má za úkol změnit pohled Čechů na golf a zároveň jim pomoci si ho vyzkoušet. Bav se golfem je rozcestník, jak a kde začít hrát golf.