Ženy ženám, aneb jak vznikl Solheim Cup a co něm (ne)víte?
Španělské hřiště Finca Cortesín letos od 22. do 24. září přivítá již tradiční ženské americko-evropské klání. Solheim Cupu s pořadovým číslem 17 je výsledkem víry v ženský golf za podpory mnoha lidí, především rodiny Karstena Solheima.
Autor: Dominika Burdová, 02.07.2023 13:55
Za vznikem dámské verze Ryder Cupu stál Karsten Solheim, rodák z norského Bergenu, který společně s rodiči v útlém věku emigroval do Spojených států. Jeho jméno se do povědomí golfové veřejnosti zapsalo především značkou PING, kterou Solheim v roce 1959 založil. Přišel tehdy s revolučním typem putteru, tzv. “anser” (původně řečený “answer”, jaktožto odpověď na Solheimovy problémy s puttováním, kvůli kterým se do výroby vlastní verze putteru pustil), kdy shaft hole nevedl k patce putteru, jak tomu do té doby bylo, ale byl posunut blíže ke středu hlavy hole.
Sám Solheim je zprvu vyráběl ve své garáži a nabízel je hráčům na Tour, kteří se na ně dívali spíše s despektem. Zlom ovšem přišel v roce 1967, když Julius Boros vyhrál Phoenix Open právě s putterem od Solheima a hned dva roky na to s “anserem” na samotném Masters uspěl George Archer.
S rostoucími úspěchy a popularitou začal mít Karsten Solheim dostatek finančních prostředků na podporu golfu. Podpořil například univerzitní hřiště Arizona State University či Karsten Creek Golf Course v Oklahomě. Dotací přispěl i na některé turnaje LPGA Tour, protože cítil, že ženskému golfu není věnováno zdaleka tolik pozornosti, jako tomu mužskému. V roce 1975 dokonce uspořádal svůj vlastní turnaj, The Karsten - PING Open.
S myšlenkou utkání, kde by mohly ženy ukázat své schopnosti a talent stejně jako muži, přišla Solheimova dcera Louise koncem 80. let. Líbila se jí myšlenka Ryder Cupu a atmosféra, která celý víkend provázela, a tak společně s otcem, který se zaštítěním akce nadšeně souhlasil, kontaktovali LPGA Tour. Profesionálky měly o turnaj rovněž zájem, a tak se v roce 1990 v Lake Nona Golf & Country Club v Orlandu na Floridě uskutečnil inaugurační ročník. Na počest Solheimovy rodiny byl turnaj pojmenován Solheim Cup a PING zůstává dodnes věrným sponzorem.
První ročník, první evropské vítězství a první remíza
V prvním ročníku využily Američanky domácího prostředí (turnaj se hraje vždy střídavě v Evropě a v Americe) a pod vedením Kathy Whitworth zvítězily 11,5:4,5. Hned při další příležitosti si své premiérové vítězství ošem připsaly také Evropanky. V Dalmahoy Country Clubu ve Skotsku nenechal tým pod vedením kapitánky Mickey Walker nic náhodě a odnesl si stejně jasné vítězství.
Skotsko hrálo roli i v roce 2000. Golfistky se proti sobě utkaly na hřišti pojmenovaném po největším skotském jezeře a Loch Lomond Country Club nabídl dramatický souboj, který vyústil v remízu 8:8. Při Solheim Cupu ani Ryder Cupu ovšem play-off nehrozí a pohár v takové situaci připadá vítězi předchozího ročníku. Evropa si tím tedy zajistila další triumf, když tato remíza zůstává jedinou v historii Solheim Cupu.
Jeho historie prozatím čítá 16 utkání, mnoho z nich nabídlo dramatické momenty i nezapomenutelné příběhy, ať už se jedná o vítězný putt z Gleneagles v roce 2019 od veteránky a legendy Suzann Pettersen, či výjimečné individuální výkony hráček jako Laura Davies či Cristie Kerr, kdy každá drží ve svém týmu rekord v počtu vyhraných bodů.
Struktura turnaje a výběr týmů
Solheim Cup má stejně jako Ryder Cup stejnou strukturu. Každý tým čítá 12 hráček, které proti sobě hrají jamkovku v různých formátech. V pátek ráno jsou na programu čtyři foursomy, v pátek odpoledne čtyři fourbally. V sobotu je program stejný, v neděli se pak hrají singly. Oproti prvním dvěma dnům, kdy hraje osm hráček proti osmi (zbylé mohou kapitánky nechat podle potřeby a taktiky odpočinout), v neděli proti sobě nastupuje všech 12 účastnic.
Do pozic kapitánek jsou voleny hráčky, které jsou jak v Evropě tak v Americe opravdovými legendami ženského golfu. V minulosti byly kapitánkami Evropy například Annika Sörenstam, Pia Nilsson či Mickey Walker, americké týmy vedly legendy jako Juli Inkster, Nancy Lopez nebo Betsy King.
Letos bude evropský tým veden Suzann Pettersen, jejím americkým protějškem bude Stacy Lewis. Každý tým má lehce odlišná kritéria, která ovlivňují výběr hráček, většinou ale rozhoduje umístění ve světovém žebříčku a bodový systém. Každá kapitánka má také právo volného výběru hráček, které ona sama společně se svými asistentkami uzná za vhodné a přínosné týmu.
Letos obhajuje vítězství z amerického Iverness z roku 2021 Evropa. Uspěje na domácí půdě a připíše si třetí výhru v řadě?