Tohle vítězství je pro tebe, byl jsi vzor. Jak golf vzpomíná na Schellonga
Ta zpráva v minulém týdnu zdrtila snad každého z početné české golfové rodiny. Navždy ji totiž opustil Nicolas Schellong, který jen měsíc po svých 20. narozeninách podlehl soupeři, kterého nemohl přehrát na hřišti svými berdíky. Osudným se mu stalo závažné onkologické onemocnění míchy.
Autor: Honza Fait, 06.06.2019 07:35
Poslední rozloučení s Nicolasem proběhne dnes, ve čtvrtek 6. června od 15:00 ve smuteční síni ve Frýdlantu nad Ostravicí. Šest dní poté, co se po internetu začala jako lavina šířit ta nejsmutnější zpráva, jak může přijít.
České golfisty zasáhla na mnoha místech, ale největší koncentrace zármutku rozhodně probíhala na Slavkově, kde se právě konalo mezinárodní mistrovství České republiky ve hře na jamky.
Vyhrál ho Matyáš Zapletal a jeho nedělní vzkaz s trofejí v ruce byl jednoznačný. "Jamkovku jsem vyhrál pro Niciho, tohle vítězství patří jemu a je jen jeho. Doufám, že si ho z vrchu užil, protože já jsem si ho užil do poslední rány pro něho," přiznal nový šampion.
Nejsou to pouze fráze. Zapletal trávil se Schellongem spoustu času během zimních měsíců ve Španělsku, kde oba pravidelně trénovali a připravovali se na každou sezónu. A potkávali se často i během ní.
"Jezdili jsme spolu po mezinárodních turnajích a zažili mnoho zážitků, na které já nikdy nezapomenu a vždy nás naše vzpomínky budou spojovat, protože byl jako můj bracha. Nebyli jsme jen kamarádi z golfu, byli jsme si dost blízcí i mimo golf. Díky talentu a neuvěřitelné golfové morálce byl mnoha českým hráčům vzorem, i pro mě byl vzorem a navždy bude!" vzpomíná na kamaráda Zapletal.
Jestli byl naopak někdo idolem a vzorem pro Schellonga, byl to Šimon Zach. Alespoň v období kolem roku 2015, kdy se rozhodoval o tom, jakou cestou se v blízké budoucnosti golfově vydá.
"Hodně mě už tehdy inspiroval a motivoval. Věděl jsem, že bych chtěl jít v jeho stopách. Až koncem července jsem se ale definitivně rozhodl, že podepíšu s Washingtonem," řekl před dvěma lety pro server České golfové federace. O rok později už ale do týmu Huskies nenastoupil.
Se Zachem, který letos svou univerzitní cestu po čtyřech letech ukončil, se tak na zámořské půdě nikdy nestřetl. Porazil ho ale už dříve a Zach na to dodnes vzpomíná: "S Nicolasem jsem hrál ve flightu na turnaji Východ-Západ na Zbraslavi. Nejen, že mne ten den porazil, ale puttoval asi nejlépe, co jsem kdy viděl. Dal téměř všechno a co mu do jamky nespadlo, jelo těsně okolo."
"Měli jsme spoustu srandy a vždy se mi na Nickovi líbilo, že měl pokaždé dobrou náladu a byl to super kluk. Věřím, že jestli je na nebi nějaký golf, tak tam teď všechny prohání," dodává Zach.
Spoustu srandy s Nicolasem zažil také Petr Hrubý, jeho spoluhráč z European Boys' Team Championship z roku 2017. Poprvé se ale potkali už o dva roky dříve na puttingu v Mladé Boleslavi.
"On už byl dávno v reprezentaci a všichni jsme k němu vzhlíželi a záviděli mu jeho míčky s českou vlaječkou. Po chvilce strávené na puttingu jsem se odhodlal ho zeptat, jestli bych si mohl jeden míček s vlaječkou vzít. On se na mě podíval a řekl, 'no tak ty si se úplně po...' a humorně upustil svůj putter z ruky. Chvíli jsme se na sebe koukali a pak pronesl. 'jasně, klidně si ho vem.' Všichni, co jsme u toho byli, jsme se začali strašně smát," vybavuje si Hrubý.
Ten moment doslova utvořil jejich následný, bohužel krátký kamarádský vztah: "Od té doby jsem se nikdy nebál na něho obrátit, když mi třeba něco nešlo nebo jsem něco potřeboval."
"Nico byl jiný v tom, že na rozdíl od některých ostatních skvělých reprezentantů nesoudil lidi podle jejich golfových schopnosti a nikdy nekoukal na nás ostatní 'shora'. A kdyby na nás teď shora koukal, odpustím mu to... Vlastně bych si to přál! Mým nejen golfovým, ale i lidským vzorem už navždy zůstane," doplňuje Hrubý, který dodnes nosí míček s českou vlaječkou v bagu pro štěstí.
Schellong si evropský šampionát hráčů do 18 let nezahrál pouze v roce 2017, platnou součástí týmu byl už v předešlých dvou letech, tehdy pod vedením kapitána Zdeňka Jehličky.
"Niky patřil vždy mezi nejplatnější členy týmu především díky stabilní hře, kterou předváděl. Nikdy neměl moc velké výkyvy, a to ani v jamkovce. Nepatřil mezi nejhlasitější členy tymu, ale vždy z něj bylo cítit, jak moc si přeje uspět. Bylo na něm vidět, ze golfu obětuje vše a že má o své kariéře jasno," vzpomíná Jehlička.
Jeho roli kapitána mu tehdy, možná nevědomky, vlastně ulehčoval: "Byl to ten typ hráče, který neodmlouval, a já věděl, že se na něj mohu spolehnout a nemusím ho nijak kontrolovat."
Se Schellongem se pak potkal také kondiční trenér Svatopluk Býma, který dlouhodobě spolupracuje s Českou golfovou federací a tím pádem i Czech Golf Teamem, kterého byl Nicolas nedílnou součástí.
"Měl jsem možnost s ním hrát a poté ho i trénovat. Je velké neštěstí, že česky golf přišel o takového srdcaře. Do tréninku dával maximum a z mého pohledu se jednalo o velice upřímného člověka se srdcem na správném místě," mluví Býma možná za všechny, kteří "Niciho" poznali.
Tak ať ti to tam nahoře lítá rovně a daleko, šampióne.