Legenda se loučí. 67letý Langer se na Masters naposledy pokusí o zázrak

Jedna z největších legend Masters i světového golfu dá letos Augustě jako hráč definitivně sbohem. 67letý dvojnásobný šampion Bernhard Langer už to chtěl udělat loni, ale přetrhl si achillovku, a tak svou rozlučku musel o rok odložit. Přichází tak nyní, při jeho 41. účasti na slavném majoru v Georgii, a pro legendárního Němce i jeho fanoušky bude hodně emotivní.
Autor: pv, 09.04.2025 12:03
Když před několika lety začal Langer přemýšlet o tom, kdy přijde jeho poslední Masters, zeptal se předsedy Augusta National Golf Clubu, jestli pro bývalé šampiony s doživotní výjimkou existuje vlastně nějaký věkový limit. "Jsme už za limitem, když je nám šedesát? Nebo jak to je?," tázal se Langer. "Budeš sám vědět, až přijde čas skončit. Je to zcela na tobě," slyšel odpověď od Ridleyho.
Langer se rozhodl už loni, že jeho čas přišel. Nechtěl ale odcházet bez rozlučky, zotavil se po zranění, vyhrál v listopadu finále PGA Tour Champions nad mnohem mladšími soupeři, a v dubnu je znovu na startu Masters v plné cíle, v jaké jen může být. V mnohem větší, než většina lidí v jeho věku.
Jenže i když Langer dokázal čas zpomalit, jako téměř nikdo jiný, zastavit ho nedokáže ani on. Hřiště se prodloužilo, jeho rány zkrátily. A zatímco mladíci drtí Augustu svými dlouhými úžasnými drivy a krátkými ranami do greenů, Langer se musí vyrovnat s tím, že do nich hraje hybridem.
Ve čtvrtek se postaví na první odpaliště po jedenačtyřicáté. Poprvé na něm stanul v roce 1982 a od té doby vynechal nejslavnější americký major pouze třikrát. Vyhrál ho v letech 1985 a 1993. Ještě v roce 2020 v 62 letech prošel naposledy cutem.
A tak tuší, že to bude pravděpodobně v pátek na 18. greenu, co v Augustě naposledy ťukne do míčku. Ale samozřejmě doufá, že zahraje skvěle, projde cutem, užije si svou rozlučku až do neděle, a přidá už k takto bohaté kariéře ještě další dva nezapomenutelné dny.
Pokud by se mu to povedlo, stal by se nejstarším hráčem historie, který na Masters prošel cutem. Nyní tento rekord drží Fred Couples, kterému bylo v roce 2023 63 let, kdy překonal právě Langera. Ten by si tak nyní mohl vzít svůj rekord zpět, což by byl na jeho posledmím Masters tak trochu zázrak, nikoliv však nemožný.
It's four decades of memories culminating in this emotional week for Bernhard Langer. #themasters
— The Masters (@TheMasters) April 8, 2025
Watch Fore Please! Now Driving... Episode 1: https://t.co/cE6qNoKxxk pic.twitter.com/BDwMaya4Z4
"Je to velmi emotivní. Už teď cítím, že se mi chvěje hlas, jak si uvědomuji, že tohle je moje poslední Masters. Po čtyřech dekádách to bude hořkosladké. Myslím, že jsem jako hráč věděl, kdy je čas skončit," pravil na začátku turnajového týdne na setkání s novináři.
Pokud měl ještě v hlavě zbytek myšlenek, že by se třeba ještě za rok vrátil, rychle se rozplynul hned na první jamce nedělního tréninkového kola. Langer trefil drive, který neměl se svou délkou šanci dosáhnout na hřeben fairwaye, kde bude tento týden většina hráčů startovního pole.
Na green tak místo středního železa musel hrát druhou ránu naslepo hybridem, o které si myslel, že "vypadá hodně dobře". "Šlo to dobře na střed greenu, jenže to skončilo za ním. A tam není žádný prostor na chipování. Tak to dopadá, když hrajete do greenů takovými holemi. Je čas skončit," popsal ten moment.
V pondělí při ceremoniálu na rozloučenou mu organizátoři na jeho počest pustili video jeho největších okamžiků na turnaji. A tak se Langer znovu podíval, jak mu v roce 1985 navlékal předchozí šampion Ben Crenshaw jeho první zelené sako.
Před těmi 40 lety měl na sobě červené tričko i červené kalhoty a tak mladík s blond vlnitými vlasy vypadal, jako když jde do kanceláře na vánoční večírek. "Vidíte, byl jsem ten, kdo měl na sobě červenou jako první. Tiger s tím přišel až později," žertoval Langer.
V roce 1993 už byl poučenější. Na finálové kolo si vzal šedé kalhoty a žluté tričko, k což k jeho druhému zelenému saku ladilo mnohem více. Oblékl si ho poté, co překonal yips tak vyčerpávající jeho psychiku, že jednou padl na kolena a volal k Bohu, že je ochoten se milované hry nadobro vzdát. Naštěstí to nikdy neudělal.
Když mu video pouštěli, všichni ho napjatě sledovali, jak bojuje s emocemi. Stále hrozilo, že ho přemohou. "Doma jsem často brečel, když se děly věci, které stály za pláč. Nestydím se za to. Můj táta byl stejný a přesto to byl můj hrdina. Není na tom nic špatného. Je mnoho věcí, za které stojí za to brečet," dodal velký šampion.
Zdroj: Bunkered