Šebrle: Po kartě na Czech Masters pokukuji, ale není to můj cíl

Bývalý světový rekordman v desetiboji, a toho času mimo jiné také golfový profík, to však vidí realisticky. Po jedné z karet sice pokukuje a věří, že na Zbraslavi ve dnech 24.- 26. dubna jedno kolo trefí, zároveň však přiznává, že to není jeho cíl. Už jen proto, že turnaj pro něj bude vstupem do sezony.

V současné době věnuje tréninku pouze minimum svého času, a to se na jeho hře zákonitě odrazilo. Zpomalení jeho progresu ho vede k plánu, že svou golfovou kariéru zaměří spíše na dlouhodobou přípravu na seniorskou evropskou túru pro hráče od 50 let. Nyní je mu 42.

Současnost ale neodtroubil. Člen Prague Golf Teamu má nového kouče. Stejně jako Stanislav Matuš se připravuje s Jiřím Němečkem. Do sezony také vstupuje s novým caddiem Martinem Mňahončákem.

"Slibuju si od toho zlepšení. Především můj course management není ideální. Když přijdu na týčko, tak to chci bouchnout hlavně rovně a nic jiného moc neřeším. Doufám, že mi v tom Martin pomůže a já bych tak mohl nějaké rány ušetřit," řekl Šebrle na tiskové konferenci v Praze.

Jak se těšíte na vstup do sezony, kterou zahájíte zrovna na kvalifikaci na největší české turnaje?
Hraje se na Zbraslavi, kde nejvíce trénuju. Hřiště je to zajímavé. Záleží, jak fouká. Když fouká jedním konkrétním směrem, tak pro mě je hratelné a docela jednoduché hřiště. Pak jsou tam jamky, kde mohu útočit. Když fouká opačný vítr, stane se pro mě hřiště těžkým. Pak to musím rvát proti větru a není to ideální. Když už jsem se ale přihlásil, tak doufám, že mi aspoň jedno kolo vyjde a budu vpředu.

Pokukujete po jedné z karet, které jsou ve hře?
To asi každý, kdo přijede. Na druhou stranu tam nebudou jenom nejlepší Češi, ale i velká konkurence z Evropy. Přeci jen je ve hře zajímavý bonus, tak proč to nezkusit.

Co by to pro vás znamenalo, pokud byste nějakou kartu uhrál?
Nebudu úplně spekulovat. Kdyby se mi náhodou podařilo jednu z těch karet získat, asi by se toho pro mě zase tolik nezměnilo. Spíš by to byl signál, že se moje hra posunula. Že je to lepší z týčka a že jsem schopný hrát kola pod par. Znamenalo by to především povzbuzení. Až budu hrát stabilněji kolem paru a pod par, tak bych možná i cílil na uhrání nějakých karet, ale teď to spíš beru jako otevření sezony.

Připravujete se nějak speciálně, když jde o karty?
Na Zbraslavi trénuju, ale konkrétně na tuto kvalifikaci se nijak zvlášť nepřipravuju. To spíš celkově na sezonu. Potřebuju se nejdříve rozehrát. Nejlepší to bude, až začne být konečně trochu teplo.

Naťukl jste váš course management. Je to největší slabina vaší hry?
Je to důvod, proč jsme začali spolupracovat s caddiem. Můj course management je katastrofální. Doufám, že mi to ušetří několik ran. Tady vidím obrovský prostor ke zlepšení.

Kolik času ze všech vašich aktivit zabere trénink?
Tak 15 procent. Je to málo. V televizi jsem každý den od tří odpoledne. Předtím nějaká rádia, natáčení, tady něco, támhle něco. K tomu se nedá odjet v zimě na delší dobu trénovat někam do tepla. Letos jsem sice byl, ale pouze na týden. To je tak akorát na vyvětrání. Ale snažím se tomu dát co nejvíce to jde. Bohužel se mi všechno zpomalilo. Progres není z objektivních důvodů takový, jak bych si představoval. Trénink se smrsknul na osminu oproti tomu, když jsem končil s kariérou. Nemůžu proto očekávat zlepšení tak rapidní, jak bych si přál.

Je to nápor na trpělivost?
Trpělivost mám. Budu se tomu věnovat a snažit se tlačit výsledky pořád níž a níž. S tím, jak můžu trénovat, to spíš zatím cílím na seniorskou evropskou túru. Už je mi skoro 43, fyzicky vypadám relativně pořád stejně. Kdyby to šlo, snad bych se dokázal připravit i na desetiboj. Jak jsem říkal, z objektivních důvodů se můj výkonnostní růst zpomalil, proto si už dávám dlouhodobější cíle. Chci se zlepšovat a postupně se stabilizovat pod par. S tím bych byl do padesátky spokojen. Když to přijde dříve a lépe, nebudu se zlobit.

Původně jste měl v golfu velké ambice. Znamená to, že jste z nich aktuálně slevil?
Pořád tomu věřím na sto procent. Mám se o co opřít. Nepřeháním, když řeknu, že moje puttování je excelentní. Netrénuju ho, přesto je to špička. Bohužel zachraňuju bogey a pary. Potřebovat bych ty tři až pětimetrové putty proměňovat do birdie. To by bylo o něčem jiném. Ztrácím na týčku, které je až moc nestabilní. Dělám chyby stejně jako ostatní hráči, ale oni ji udělají v rozptylu dvaceti metrů doleva nebo doprava. U mě to je klidně osmdesát metrů. To je ztracený míček a dvě rány pryč.

Pořád se mluví o vaší roli golfového ambasadora pro širokou negolfovou veřejnost. Více než o vaší roli hráče profesionála. Nevadí vám už tahle nálepka?
Nevadí mi to. Jsem trpělivý a golf mám rád. Všechno vyžaduje čas a výsledky se nedostaví hned. Na golfu je to znát o to víc. Kvůli televizi nemám toho času tolik, kolik bych potřeboval. Připravuju se už vlastně na seniorskou Tour od padesáti let. Akorát to jde pomalu. Hlavně přes zimu bych si to představoval jinak. Bohužel nemůžu odjet na delší dobu někam intenzivně trénovat. To prostě zatím nejde.