Proč Fowlera fanoušci tak milují? Díky trofejím to není
Rickie Fowler v neděli opět potvrdil, že patří mezi nejoblíbenější a nejvlivnější golfisty současnosti. A to i přesto, že na Waste Management Phoenix Open vyhrál teprve svůj pátý turnaj na PGA Tour v kariéře. Počet trofejí je ostatně to jediné, za co bývá kritizován.
Autor: pv, 05.02.2019 07:35
Tato kritika ovšem není z drtivé většiny myšlena zle. Fanoušci si jen zkrátka myslí, že hráč jeho věhlasu a talentu by měl být mnohem úspěšnější, co se sbírání vítězství týče. A mají na to svým způsobem právo.
Ostatně kdo by Fowlerovi úspěchy nepřál.
Nedávno třicetiletá golfová ikona a momentálně bez přehánění druhý nejpopulárnější golfista na světě po Tigeru Woodsovi však není typem, který by měl svou popularitu založenou na trofejích.
I když tušíme, že pokud by je sbíral jak na běžícím páse, strhlo by se kolem něj s jeho 'fanouškovským' potenciálem obrovské šílenství.
To, co je v očích jedněch fanoušků na Fowlerovi tak přitažlivé, a v očích druhých mu nejvíc ubližuje, je jeho nepředstíraný nadhled. Lehkost, s jakou se pohybuje po golfových hřištích i v životě, lehkost, s jakou bere svá vítězství i porážky.
"Někteří lidé o mně říkají, že nejsem (pro golf) dostatečně zapálený, nebo, ať už to pro ně znamená cokoliv, že nedělám věci, které by měli golfisté dělat, aby vyhrávali. Ale moje cesta, kterou jsem si vzal od svých rodičů a prarodičů a lidí, kteří mě obklopují, je, že život je mnohem víc než jen jeho každodenní věci," vysvětloval Fowler po posledním triumfu.
Většina z těch, které jmenoval, s ním sdílela jeho těžce vydřené vítězství přímo na místě v TPC Scottsdale. Jak umí být Fowler bezprostřední ukázal, když svému dědečkovi věnoval vítězný míček s podpisem. Zdánlivě obyčejná věc měla ve Fowlerově podání neuvěřitelnou sílu okamžiku.
Když říká, že vidí věci, za kterými se ostatní bezhlavě ženou, jinak, zní to od něj tak uvěřitelně. "Trofeje jsou skvělé a tahle je nádherná. Přál jsem si ji vyhrát 11 let od té doby, co jsem byl poprvé pozván (na Phoenix Open)," vyprávěl během poturnajové tiskové konference.
"Ale víte… Když jsem byl na 11. jamce a zdálo se, že se ode mě štěstí definitivně odvrací, říkal jsem si, že pokud skončím druhý, třetí nebo čtvrtý, slunce druhý den stejně vyjde a já si budu užívat další den. Přešel jsem to a řekl si, že v životě jde o víc," pokračoval.
"Pořád jsem myslel na Jarroda Lyla, především poté, co organizátoři umístili v sobotu na odpaliště jeho bag a pamětní desku. Také jsem myslel na Griffina Connella, našeho kamaráda a mého fanouška, kterého jsme ztratili o něco málo více než před rokem," povídal Fowler.
"Jsou to ty věci, které vám pomáhají dívat se na věci z trochu jiné perspektivy, že život může být mnohem horší. Pak se díváte na ostatní věci v pozitivním světle a říkáte si: Hej, tak dobře, pojďme se s tím nějak poprat a vytěžit z té situace co nejvíc."
A Fowler z té situace vytěžil vítězství.
"Bylo skvělé, že jsem dokázal hrát dobře posledních pět šest jamek, abych mohl dostat tuhle věc, která se mnou nakonec pojede domů," pokynul směrem k trofeji, která stála před ním.
Kdy do své sbírky přidá další? Na tuhle čekal dva roky, tak dlouho na další určitě čekat nechce. A určitě si přeje prolomit své čekání na majorech. Ale také nebude čekat s rostoucí netrpělivostí. A do té doby, než to přijde, vychutná si každý okamžik svého života.
Vždyť i zítra vyjde slunce.