Pan brambora konečně vyhrál: Užívám si být součástí světa velkého golfu
Dal si parádní dárek ke svým 34. narozeninám, které oslaví v pátek. Zdeněk Jehlička o uplynulém víkendu ovládl na Černém Mostě Czech International MID-Amateur Championship a došel si pro první velké golfové vítězství. Jen potvrzuje fakt, že kdo si počká, ten se dočká.
Autor: Honza Fait, 03.08.2017 12:15
I přes to, že mohl startovat už na předchozích dvou ročnících, objevil se Jehlička ve startovním poli českého mezinárodního šampionátů Midů poprvé až letos. A hned při své premiérové účasti si došel díky skvělému finálovému kolu, které došel v paru, pro vítězství.
S golfem začal relativně pozdě, až v patnácti letech. A nikdy nechtěl jít směrem, že by ho hrál závodně a třeba se jím jednou pokusil živit. "Moje cesta byla jít na vysokou školu a fungovat v golfu z druhé strany, ne jako hráč," říká jasně známá tvář českého golfového prostředí, která dnes pracuje v Relmostu, pořadateli mimo jiné D+D REAL Czech Masters, kde má na starosti sportovní úsek.
Nyní se ale konečně dočkal i jako hráč. Ne že by byl v minulosti vyloženě neúspěšný, ale bedny se mu celkem úspěšně vyhýbaly. Proto je rád, že mohl konečně zažít ten pocit, dostat medaili na krk a trofej do ruky. Bylo to i patrné při vítězném focení, které si opravdu užíval.
Co bylo vaším dosud největším golfovým úspěchem?
Mám na svém kontě asi čtrnáct čtvrtých míst, jsem trochu pan brambora. Kdybych měl říci svůj největší úspěch, tak doposud to bylo určitě třetí místo s týmem Roleb z Karlštejna v extralize z roku 2011. A pak vítězství v Czech Mid-Amateur Tour 2012, kde se mohlo hrát od pětadvaceti let a já tehdy letěl do Ameriky na kvalifikaci o US Mid Amateur Championship, ve které jsem neuspěl o dvě rány. Mohl jsem tehdy snít i o Masters, na kterém si každoročně šampion amerických Midů zahraje.
Čekal jste, že až se stanete „Midem“, že by mohly přijít úspěchy?
Nikdy jsem se ke kategorii Midů neupínal. Že bych si na ní chtěl plnit nějaké cíle, to ne. Prostě jsem pořád jenom hrál golf, protože mě neskutečně baví, a bohužel jsem tak zestárnul, že už sem patřím. Rozhodně jsem se ale v devětadvaceti netěšil na to, že mi bude třicet a budu moc hrát Midy.
Sám říkáte, že v golfu jste chtěl odjakživa pracovat. To se vám daří, jaká to byla cesta?
Po úspěšném zvládnutí zemědělky a první zkušenosti z německého hotelu jsem poprvé na golfu pracoval na Zbraslavi. Tam jsem ale i kvůli své tehdejší horké hlavě vydržel jen půl roku. Poté jsem chvíli psal pro Golf&Style, než jsem se dostal do CZ Golfu, kde jsem měl na starosti Faldo Series. Pak jsem se ale rozhodl, že vyrazím do světa.
Proč?
Chtěl jsem poznat, jak se golf dělá v zemích, kde má dlouholetou tradici a je součástí veřejného života. A tak jsem v lednu 2013 nastoupil ve Španělsku na hotelovou školu, která měla i golfový management. Po půl roce jsem měl možnost jít pracovat do Číny do největšího golfového resortu na světě Mission Hills, ale nedostal jsem víza. A to se mi pak stalo i s Amerikou.
Kde jste tedy skončil?
Vrátil jsem se zpátky do Španělska, kde jsem tři čtvrtě roku dělal v resortu Finca Cortesín, na jehož hřišti se hrál turnaj Volvo World Match Play Championship. No a pak už jsem se vrátil zpátky do Čech, když jsem v září 2014 nastoupil na Albatrossu, kde jsem strávil dva roky.
Po nich jste přešel do Relmostu, kde jste Head of Golf. Co to znamená?
Být součástí velkého golfu. Jsem asi vážně golfový pacient, takže si strašně užívám možnost komunikovat s manažery světových hráčů, domlouvat se s nimi a vidět do zákulisí golfu, jak se dělají ty největší akce na světě. Pro mě tohle je prostě ten velký golf, kterého jsem vždy chtěl být součástí.
Zpátky k vašemu vítězství, co pro vás triumf na Mid-Amatérském šampionátu znamená?
Jsem z něho samozřejmě nadšený, ale taky vím, že chleba levnější nebude a v pondělí jsem stejně musel vstát a jít do práce. Ani bych neřekl, že jde o splnění nějakého snu, já totiž hraji golf vyloženě proto, že mě baví. Nikdy jsem nesnil o plusovém handicapu nebo velkých trofejích. Ale na druhou stranu jsem rád, že jsem konečně, po těch osmnácti letech v golfu, něco vyhrál. Vždyť já jsem snad jediný člen Roleb, který na Karlštejně nikde nevisí ani na nástěnce, všichni ostatní něco vyhráli.
Říká se, že končit se má v nejlepším, není tedy na čase ukončit kariéru?
Manažerskou, nebo golfovou? (smích) Pravdou je, že v Česku se asi, v tom, co chci v životě dělat, pracovně na této úrovni výš dostat nemůžu. A hráčskou… Dám si teď pauzu. Alespoň do Czech Masters. Pak se ale zase na hřiště vrátím, golf je pro mě ten nejlepší relax.