Oslavné proslovy Matsuyamy? Stejně krátké jako jeho perfektní švih

A to ho ještě překladatel Bob Turner, který slova 29letého Japonce překládal z japonštiny do angličtiny, musel vrátit k mikrofonu, aby splnil tradiční povinnost a poděkoval za členství v klubu a lidem, kteří turnaj připravili.

Jeho původní řeč byla o dvou krátkých větách. „Je mi obrovskou ctí, že se mi podařilo tady vyhrát a chtěl bych poděkovat patronům za podporu a povzbuzování,“ prohlásil ve své rodné řeči a rychle odstoupil od mikrofonu. K němu ho ale rychle vrátil jeho překladatel, aby přidal ještě aspoň jednu další větu.

Matsuyama není typická hvězda. Pokora je jeho charakteristickým znakem a jeho emoce jsou téměř neviditelné. Asi největší oslavou byly zaťaté pěsti a ruce zdvižené nad hlavou ve vítězném gestu.

Matsuyama za sebe nechává raději mluvit své hole. A přestože ani on se ve finálovém kole nevyhnul chybám, neměly v konečném účtování takový dopad, jako v případě jeho pronásledovatelů. A když měl za sebou obávaný Amen Corner a na kontě náskok šesti ran, měl v tu chvíli už jednu ruku v kapse zeleného saka.

Nijak nevadilo, že se jeho náskok scvrkl po posledním puttu na jedinou ránu. "Nebyl jsem nervózní jen na druhé devítce. Byl jsem nervózní od první rány na úvodním týčku a vydrželo mně to až do posledního puttu," prozradil Matsuyama, který byl před deseti lety ve svých 19 letech v roce 2011 v Augustě National na Masters nejlepším amatérem.

Být nejlepším amatérem na Masters a později turnaj vyhrát, to se před ním povedlo jen šesti hráčům. A jsou to samá zvučná jména: Jack Nicklaus, Ben Crenshaw, Cary Middlecoff, Phil Mickelson, Tiger Woods a Sergio Garcia.

"Doufám, že se stanu v tomto směru průkopníkem v Japonsku a že mě hodně mladých Japonců bude následovat. Bylo pro mě vzrušující pomyšlení, že se na mě dívá spousta lidí v Japonsku. A doufám, že třeba za pět, deset let bude řada z nich hrát to nejlepší na světových scénách," přál si Matsuyama, který na turnajový titul čekal od roku 2017.

"Když jsem tady před deseti lety hrál poprvé, chtěl jsem se do Augusty vracet každý rok. Ale aby se tohle mohlo splnit, musel jsem tvrdě pracovat a trénovat. Všechny tréninky směřovaly jen k tomuhle jednomu jedinému cíli," přiznal japonský golfista. Teď už má jistotu, že pozvánku na Masters dostane každý rok, stejně jako na večeři šampionů.

O sobě toho nikdy moc neprozradil, ale něco málo přece jen. Třeba to, že pochází z kraje, kde se vyrábí tradiční japonský nápoj saké. A on sám je jeho milovníkem. Takže, kdo ví, třeba oslava jeho triumfu bude hodně bouřlivá.