Nejdelší jamka v Evropě opět na scéně! Jak ji hrát?
Jedenáct odpališť a 716 metrů. Patnáctá jamka hřiště Legend v resortu Penati je skutečná golfová bestie, která ale umí hráče odměnit za dobré rány šancí na eagle. Zároveň vám však může pěkně pocuchat před závěrečnými třemi jamkami nervy. Hlavně díky bunkerům.
Autor: Honza Fait, 02.07.2019 16:45
V tomto týdnu si ji v plném rozsahu užijí hráči Challenge Tour. Nejdelší golfová jamka v Evropě nebude chybět na čtvrtém ročníku D+D REAL Slovakia Challenge, který se na Penati vrací po dvouleté přestávce.
Své umění na ní otestují i domácí hráči. Profesionál Peter Valášek a amatéři Branislav Lučanský s Lukášem Zušťákem ji jako členové místního klubu mají nachozenou. A vědí tak nejlépe, na co si dávat pozor.
První záludnost přichází už na zadním odpališti, které směřuje na pravý okraj fairwaye, spíše dokonce do roughu. Je tak potřeba se postavit lehce doleva a hrát tak trochu naslepo na levou část fairwaye.
"Z odpaliště by se mělo hrát vpravo od stromů, které jsou po levé straně, tam se fairway otevírá. Velmi důležité pak je, aby v písku neskončila druhá rána. U první rány je důležité být co nejdál, druhá zase musí být co nejpřesnější, protože z písku se člověk často vyhrává pouze wedgí," upozorňuje na nástrahy v první polovině dlouhé jamky 20letý Lučanský.
Ten si start na turnaji zajistil před dvěma týdny na Penati Pro-Am Classic, které se hrálo jak na hřišti Legend, tak druhém Heritage. To zahrál za mínus dva, Legend dokonce za mínus pět. Karta byla v kapse.
Šestipar 15. jamky pohledem birdie karty (v yardech).
Lučanského slova potvrzuje o dva roky mladší Zušťák, loňský a stále platný mistr klubu: "První rána musí být co nejdelší. Také se stavím doleva, i když odpaliště jsou nasměrovaná na pravý rough. Když skončím hezky na fairwayi, tak někdy vezmu i na druhou ránu driver, hlavní je přepálit ty bunkery, aby mohl jít člověk třetí na green."
Oba dva popisují jamku s přehledem, i když v plné délce ji moc často nehrají a na turnajích úplně výjimečně. Na těch výkonnostních pro nejlepší amatéry se totiž patnáctka hraje jako pětipar, šestipar je spíše atrakcí na komerčních akcích, nebo nyní na Challenge Tour.
"Už jsem zde zahrál myslím třikrát eagle, ale vždy pouze ve cvičných kolech. Birdie je povinnost. Na našich turnajích se ale jamka hraje většinou jako pětipar," říká Lučanský, aktuálně držitel hendikepu +2,1, který se stal v minulém týdnu v Báči mistrem Slovenska ve hře na rány.
Zleva Lukáš Zušťák, Branislav Lučanský a Peter Valášek.
Také Zušťák už se v minulosti stal slovenským šampionem, i když zatím pouze mezi juniory. Na šestiparové patnáctce ho pak jako většinu hráčů čeká zhruba dvě stě metrů dlouhá třetí rána do greenu.
Je přitom nezbytné při ní být maximálně přesný.
"Když člověk skončí v bunkeru před greenem, tak tam je ještě taková vlna, ve které míček udělá klasické vejce. Pak už je to prakticky jisté bogey," upozorňuje na předposlední nástrahu jamky.
Tou poslední je i podle Lučanského green: "Je důležité na něm trefit dobré plato. I když člověk skončí třetí ranou na greenu, tak to ještě neznamená birdie. Dvojputt zde úplně samozřejmý ze všech míst na greenu není."
A jak vidí jamku nejzkušenější z domácí trojice Peter Valášek?
"Nejdůležitější na jamce je se vyhnout pískům. Ať už jde o ty na fairwayi, které jsou ve hře při druhé ráně, nebo ten u greenu. Nejsou nejlehčí," potvrzuje 26letý profík slova svých mladších krajanů a k tomu greenovému ještě dodává: "Když do něho člověk doskáče po fairwayi, tak to hrát lze, ale pokud do něho spadne carry, tak se udělá vajíčko a je to hodně těžké."
The longest hole in Europe...in 28 seconds!#SlovakiaChallenge pic.twitter.com/eChLxbEtvD
— Challenge Tour (@Challenge_Tour) July 6, 2016
Sám už si jamku jako šestipar na Challenge Tour vyzkoušel čtyřikrát, a to pokaždé v úvodních dvou kolech turnaje v letech 2015 a 2016. Při premiérovém ročníku se ještě hrála jako pětipar.
A jak Valášek dopadl? V roce 2015 hrál par a birdie, o rok později v prvním kole zapsal sněhuláka, tedy dabláče, a ve druhém berdíka.
"Foukalo proti, takže bylo hodně náročné se tou druhou ranou dostat přes bunkery," vybavuje si své tři roky staré trampoty. "Myslím, že jít kolem nich zleva je mnohem jednodušší. Je to tam podle mě nejširší," přidává svou další radu.
Jednu navíc ještě přisadí k ráně do greenu: "Snažím se u ní být klidně trochu delší, abych raději přejel pin, než abych skončil v bukeru."
Teorii máme, uvidíme, jaká bude v tomto týdnu praxe. Výsledky nejen slovenských, ale i českých hráčů budeme sledovat přímo na místě. A určitě se zaměříme i na tuhle golfovou bestii, která však lze ochočit.
"Jen" musíte zahrát pět velmi dobrých ran.