Kudy vede cesta Čechů mezi golfovou elitu? A o jaké karty se vlastně hraje?

Stanislav Matuš byl letos neskutečně blízko toho, uhrát si příslušnost k Challenge Tour skrze Pro Golf Tour. Filip Mrůzek o to samé snad ještě bude moci bojovat ve Spojených arabských emirátech a nejen oni doufají, že uspějí v q-school.

O jakých kartách se ale bavíme? Co může ta která cesta nabídnout za odměnu, když se vám po ní podaří úspěšně projít. Zde jsou hlavní reálné možnosti, jak se mohou čeští golfisté dostat mezi evropskou elitu.

Starty díky pozvánkám

Nejjednodušší a nejrychlejší cesta.

Pro někoho možná nejkontroverznější, ale využívají ji hráči z celého světa. Starty díky sponzorským pozvánkám může nyní díky společnosti Relmost využívat řada Čechů, kteří dokazují, že to má smysl.

V aktuální sezoně to potvrzuje především Filip Mrůzek, který si už nyní zajistil kartu kategorie 17 na Challenge Tour. A to jen a pouze díky svým skvělým výkonům a výsledkům na tomto okruhu. Letos přitom stihl odehrát jen čtyři turnaje, nárok má ale na osm startů!

Kategorie 17, kterou dostanete za to, že skončíte v pořadí Road to Oman (RtO, finanční žebříček) mezi 121. a 150. místem, není skutečně žádné terno. S trochou štěstí se dostanete na jeden dva turnaje.

Stejně jako v jiných kategoriích i zde je důležité další pořadí v rámci dané kategorie. Mnohem větší šanci na starty tak bude mít hráč, který skončí třeba na 123. místě, než ten na 148. pozici. Jeho naděje jsou takřka nulové.

Je tak potřeba pomýšlet na vyšší kategorie, které naopak zajistí ve většině případů klidně i kolem 20 startů za sezonu. V rámci startů na Challenge Tour díky sponzorským pozvánkám se pak bavíme především o kategorii 14 pro hráče na 71. až 120. místě RtO.

Na tu ještě stále letos může pomýšlet Mrůzek, který je aktuálně na 136. pozici. Pokud se Relmostu podaří získat start na předposledním turnaji ve Spojených arabských emirátech a Mrůzek by na něm prošel cutem, byla by ta šance obrovská.

I poslední hráč této kategorie z loňského roku Belgičan Christopher Mivis (skončil na 118. místě RtO) zvládl letos odehrát už 13 turnajů, ostatní ještě více. Nejen Mrůzek, ale i Cafourek prokazují, že s pravidelnými starty a odpovídající výkonností se na tyto pozice dá dostat.

Pokud by se českým hráčům dařilo ještě více a třeba by i nějaký turnaj vyhráli (Mrůzek byl v jednu chvíli o uplynulé neděli během finálového kola v Itálii druhý!), mohli by jako nejúspěšnější hráči Challenge Tour pomýšlet klidně i na European Tour, ale buďme zatím při zemi.

Pro Golf Tour

Je to skoro až neuvěřitelné, ale Stanislav Matuš byl letos jedno povedené kolo a celkem tři rány od karty kategorie 13 na Challenge Tour. Právě ta se dá získat skrze satelitní okruhy, kterými jsou Alps Tour, EuroPro Tour, Nordic Golf League a ProGolf Tour.

Češi dlouhodobě hrají pouze německou Pro Golf Tour (dříve EPD Tour) a na ní stejně jako na zbývajících třech platí, že hráči na prvních pěti pozicích finálního Order of Merit (finančního žebříčku) dostanou již zmíněnou třináctou kategorii.

Matuš bojoval až do posledního turnaje, na kterém potřeboval zvítězit. Do finálového kola šel z druhého místa, bohužel si ale pohoršil o dvě rány a skončil dělený čtvrtý. Kdyby došel v paru, šlo by se do play-off. Kdyby alespoň za mínus jedna... Měl by kartu!

Posunul by se totiž na poslední chvíli do TOP 5 finančního žebříčku. Získaná kategorie 13 přitom není vůbec špatná, hráči díky ní mají šanci klidně i na dvacet startů. V minulosti se o tom už přesvědčil třeba Marek Nový, který ji touto cestou získal v roce 2012.

O rok později zkoušel štěstí na Challenge Tour, kde se mu však nedařilo. Cutem prošel jedinkrát a po třinácti odehraných turnajích mu došly finance. Další starty už nestihl.

I jeho případ ale ukazuje, že Pro Golf Tour může být cesta. Je ale hodně nákladná a zahrnuje dlouhodobé tripy do destinací jako je Maroko nebo Egypt, a pak samozřejmě řadu turnajů v Německu a jeho okolí. Je přitom potřeba odehrát všechny akce a končit pravidelně vysoko.

Kvalifikační škola

Ke každoroční q-school se upínají skoro všichni čeští profesionální golfisté, kteří to myslí vážně. Jedná se však o velkou loterii, ze které jako vítězové vyjdou jen ti skutečně psychicky nejodolnější.

Je potřeba totiž zvládnout hned tři fáze. Ta první se hraje na přelomu září a října na několika hřištích, kde startuje vždy zhruba 90 hráčů. Do druhé fáze postoupí z každého turnaje cca 25 procent nejlepších.

To samé platí i pro čtyři turnaje listopadové druhé fáze, na kterých už ale hraje ve Španělsku plné startovní pole, tedy kolem 150 golfistů. Ani postup do finálové fáze ale ještě neznamená nic jistého.

Final stage se koná pravidelně v resortu PGA of Catalunya a alfou a omegou je na ní projít cutem po čtvrtém kole, tedy po 72 odehraných jamkách. Pokud se vám to povede, máte jistou kartu kategorie 9 na Challenge Tour, která znamená zhruba dvacet startů, tedy plnou sezonu.

Automaticky také získáte kartu kategorie 21 na European Tour, ale s tou toho v první lize příliš neodehrajete. Jedná se o poslední kategorii a opět jen ti, co jsou v ní nejvýše, mohou pomýšlet alespoň na pár turnajů ET.

To však neplatí, pokud ve finálové fázi skončíte nejhůře na děleném 25. místě. V tom případě získáte kartu kategorie 16 European Tour a můžete se těšit na minimálně jeden rok mezi evropskou elitou.

Hráči, kteří ve finálové fázi na cut po čtvrtém kole nedosáhnou, získají kartu kategorie 15 na Challenge Tour. Těm nejlepším z nich ale pár startů na Challenge Tour v dalším roce zajistí.

Aktuální kategorie a seznam hráčů pro European Tour zde.
Aktuální kategorie a seznam hráčů pro Challenge Tour zde.