Kdo si počká, ten se dočká. I v golfu

V minulém týdnu se o tom přesvědčil Sergio Garcia. Možná už ani on sám nevěřil tomu, že někdy vyhraje major. A najednou se to stalo. Po epické bitvě s Justinem Rosem se v Augustě v neděli oblékl do zelené.

Musel být opravdu hodně trpělivý. Jednalo se pro něj o 74 major a celkem devatenácté Masters. Žádný jiný šampion jich nemusel odehrát tolik, než se dočkal prvního vítězství na úvodním majoru roku.

El Niňo se dočkal na hřišti, které jeho hře vlastně nikdy moc nesedělo. Po vítězství přiznal, že si nejdříve musel uvědomit, že Augusta umí dávat, ale i brát. Tak jako jemu na druhé devítce finálového kola.

Nejprve zahrál dvě bogey a když trefil na třináctce drive do křoví, kde kdo by hodil hole do roughu. On ale ne. Zůstal klidný, trpělivý. A hned na dalších jamkách byl odměněn. Stejně jako řada legend před ním.

V golfu se totiž nedá nic uspěchat. Nejde vzít hole do ruky a hned zahrát v paru. Nejprve musíte pár hřišť "posekat", abyste poprvé v životě prolomili stovku. Pak 90, poté 80 a pak někdy, za hodně dlouho, třeba i ten par.

Někomu se to podaří dříve, jinému později. To je to na golfu krásné, že pořád můžete čekat, co přijde. Stejně jako se golf nikdy nejde "úplně naučit", tak si nikdy nemůžete říci, že už jste na fairwaích "zažili všechno".

Chce to jenom tu trpělivost. Nesmíte být naštvaní, když to nejde. Že už všichni kamarádi v partě dali hole-in-one a vy nic? No a co, alespoň se máte na co těšit! Že jste ještě nepokořili 80 a šéf ano? Pokud budete trénovat, ono to jednou přijde. Určitě.

Sergio Garcia vydržel dvacet let čekat na svůj první major. A nakonec vlastně přiznal, že žije krásný život, ať už s majorem nebo bez něho. Žije ho totiž na golfu. Pokud máte to samé štěstí, nestresujte se tím, čeho jste ještě nedosáhli, ale těšte se na to, čeho teprve dosáhnete.

Buďte trpěliví. Ono to pak většinou přijde, když to čekáte nejméně.