Jaká jsou nejstarší česká golfová hřiště?

Poprvé se na našem území hrál golf už v roce 1904 v Karlovy Varech u řeky Teplá. Ale ve stejné době se začalo s budováním hřiště v Mariánských Lázních, které slouží golfistům dodnes. Nutno však dodat, že v obou případech klientelu tvořili především lázeňští hosté ze zahraničí, tuzemských hráčů bylo v té době naprosté minimum.

Mariánskolázeňské hřiště se oficiálně otevřelo v roce 1905 a byla to velká sláva, dorazil i anglický král Edward VII. Takřka čtvrtstoletí se zde hrálo pouze na devíti jamkách, od roku 1929 je hřiště osmnáctijamkové a zůstalo vesměs v původní podobě, jen dvě jamky se změnily v roce 1978.

V Karlových Varech se tamní golfisté časem přestěhovali, koncem dvacátých let se začalo stavět hřiště u obce Olšová Vrata, které se také zachovalo až do dnešních dnů. Hřiště bylo dokončeno v roce 1932, oficiálně však bylo předáno do užívání o tři roky později.

V druhé polovině první dekády 20. století se podle historiků hrávalo také ve Františkových Lázních, ale tamní devítka podle všeho zanikla už v průběhu první světové války.

Ringhofferova aktivita: Volešovice a Motol

U zrodu dalšího hřiště stála rodina Ringhofferova, která vybudovala v roce 1914 na svém pozemku na Praze-Východ u Volešic první hřiště ve středních Čechách. Baron František Ringhoffer jako významný golfový propagátor - a také první předseda svazu po vzniku v roce 1931 - však stál rovněž u vzniku dalšího významného českého hřiště v Praze.

V roce 1926 totiž především díky jeho aktivitě vzniklo první pražské hřiště pod názvem Golf Club Praha, které bylo vybudováno v Motole. Zdejší devitijamkové sportoviště však neleželo v místě dnešní motolské devítky, ale na protějším svahu – tam, kde dnes nalezneme nemocnici Na Homolce, přičemž současné hřiště vzniklo počátkem 70. let minulého století.

Krátce poté ale přibylo na území středních Čech další hřiště s devíti jamkami. Původně se golfoví nadšenci usídlili u Stránčic, ale tamní prostory jim brzy nestačily. Vhodný pozemek pro vznik nového útočiště našli členové Golfového klubu Líšnice poblíž stejnojmenné obce. Před druhou světovou válkou bylo zdejší hřiště významným sportovním i společenským centrem a golf se také zde hraje dodnes.

Klánovice, Svratka a Leletice

Ještě před druhou světovou válkou však našli golfisté svůj ráj i v dalších místech. Začalo se hrát i na Slovensku v Piešťanech a v roce 1938 bylo dokončeno lesní hřiště s devíti jamkami v Klánovicích.

A konečně na přelomu let 1939/1940 vzniklo také hřiště ve Svratce, které se tak může dodnes pyšnit bohatou historií. Od roku 1935 se hrálo nějaký čas i na dnes již téměř zapomenutém místě u Leletic na Příbramsku – zdejší nadšenci si zde upravili čtyři greeny pro hru na devíti jamkách a pořádali řadu soutěží.

Ani v poválečných letech ale golfová hřiště významně nepřibývala a k pořádnému boomu došlo až po revoluci v roce 1989. V současné chvíli se hraje v Česku na 106 znormovaných hřištích od šestijamkových až po resorty s 36 jamkami.

*Článek vznikl v rámci projektu České golfové federace 'Bav se golfem'. Ten má za úkol změnit pohled Čechů na golf a zároveň jim pomoci si ho vyzkoušet. Bav se golfem je rozcestník, jak a kde začít hrát golf.