Hikorové hole, pumpky a placaté čepice. Dávný golf žije dál

Oblečený v motýlku, placaté čepici, tradičních tříčtvrtečních kalhotách a svetru porazil Moberg více než 120 amatérů i profesionálů z celého světa, kteří se letos opět sešli v East Lothienu, aby uctili prastaré dědictví golfu.

"Ten pocit je neskutečný," uvedl Moberg poté, co zahrál ve dvoukolovém turnaji 144 ran (73 a 71). Přidal se tak do vybrané společnosti vítězů, ve které je i slavný Skot Sandy Lyle, bývalý šampion Masters a The Open.

Turnaj se hraje od roku 2005. Původně to malá akce pro několik skotských nadšenců, kteří si dávali každoroční přátelské dostaveníčko na Old Course v Musselburghu, které má podle Guinessovy knihy rekordů nejstarší povrch na světě.

Během více než jedné dekády se turnaj rozrostl do mezinárodního formátu, kterému už jedno hřiště nestačí. A tak se letos hrálo v Luffness New Golf Clubu a v Gullane Golf Clubu, což jsou hřiště na skotském pobřeží nedaleko Edinburghu poblíž Musselburghu, kde vše začalo.

Účastníci šampionátu hrají s originálními historickými holemi na hikorových shaftech, nebo s jejich replikami. Ty jsou známé tím, že jsou k hráčům velmi nekompromisní a hrát s nimi dlouhé rány je velmi těžké. Hráči si je nosí samozřejmě v původních kožených vacích.

Zasvěcení tvrdí, že moderní golf je už vlastně úplně jiný sport. S hikorovými holemi a starými dřevy, které byly ještě opravdu ze dřeva, je prý mnohem důležitější rytmus a rovnováha, než síla a přesnost.

"Musíte trefit pokaždé tu nejlepší ránu svého života," popsal historický golf letošní vítěz World Hickory Golf Championship Moberg. Jasně tím naznačil, že tento původní styl golfu není pro každého. Kdo mu však propadne, už nechce hrát jinak.

Už mimochodem víte, co jsou to niblick a mashie. Jde o historické názvy starých holí. Niblick je přibližný historický ekvivalent dnešní devítky železa. Mashie je pětka železo. Iron se pak říkalo jedničce a dvojce železu. Chybí již jen jigger, kterým se chipovalo.