Friesz je buď vysmátý, nebo chce lámat hole: Změním to!

Loni v dubnu totiž v polovině čtvrtého ročníku přerušil studium na pětiletém anglickém soukromém gymnáziu. I to byl vzkaz, že to s golfem myslí smrtelně vážně. Podzimní přestup k profesionálům pod křídly slovenské PGA pak byl jen dalším logickým krokem.

"Ráno jdu většinou na hřiště, kde jsem do dvanácti. Po obědě jdu do posilovny, po které mám buď rehabilitaci, nebo jdu ještě znovu trénovat," popisuje 20letý Slovák svůj nejčastější den, když není na turnaji, ale doma v Lomnickém golfovém klubu.

V minulém týdnu neprošel cutem na Kunětické Hoře, v tomto týdnu ho čeká další turnaj Challenge Tour ve Švýcarsku. A právě na druhou evropskou ligu se momentálně slovenský golfový talent upírá.

"Chci být prvním Slovákem, který projde na Challenge Tour cutem. Snad se mi to povede už ve Švýcarsku a jestli ne, tak doma na Penati to musí vyjít. Hřiště znám, patří k mým nejoblíbenějším. Věřím si," říká odhodlaně Ján Friesz, který si v zimě připsal už jedno TOP 10 na Gecko Tour.

Kdy dozrálo rozhodnutí skončit s amatérským golfem a přesunout se k profesionálům?
Zhruba od září minulého roku jsme přemýšleli o tom, že bych se stal pro. Hlavním důvodem bylo, že konkurence je zde úplně jiná, než v amatérském golfu, kde více méně o nic nejde. Chtěli jsme také, abych byl už v zimě ve Španělsku, kde trénuji, během turnajů Gecko Tour pod tlakem profesionálního hráče, který by měl vydělávat peníze. Celkově jsme to zhodnotili tak, že přestup k profíkům je s ohledem na moji budoucnost lepší, než kdybych ještě jednu sezonu zůstal amatérem.

Bylo zde něco, kvůli čemu jste byl na vážkách a chtěl třeba ve skrytu duše zůstat amatérem?
Hlavně to, že jsme na turnajích měli skvělou partu. Byla to velká zábava a myslím si, že mi to trochu bude chybět. Ale i tak věřím tomu, že jsme se rozhodli správně.

Jaké byly reakce vašeho okolí?
Hodně lidí se mě ptalo, co budu hrát za turnaje. Někteří se možná i podivovali, co chci zatím mezi profesionály dělat, ale já si myslím, že je potřeba to zkusit. Buď to půjde, nebo ne. A stále jsou zde menší turnaje, na které se dá jezdit a sbírat další a další zkušenosti.

A jaké turnaje vás tedy čekají?
V zimě to byla španělská Gecko Tour, kterou hraji pravidelně při své zimní přípravě. A jelikož jsme se dohodli s Relmostem na startech na Challenge Tour a European Tour, tak jsem ty turnaje už chtěl hrát jako profesionál a ne jako amatér. Právě to byl hlavní důvod mého přestupu, chci se na Challenge Tour zaměřit. Gecko a nebo přes rok Czech PGA Tour beru spíše jako přípravu na větší akce.

Změnilo se u vás po přestupu něco pocitově?
Řekl bych, že cítím větší zodpovědnost, než jako amatér. Tam, když se pokazí jeden turnaj, tak se vlastně nic neděje a jede se na další. Tady to více zamrzí. Když člověk neprojde cutem, tak ho štve, že si nemůže zahrát víkendová kola a samozřejmě si ani nepřipíše žádné peníze. Mám ale dojem, že to všechno je pozitivní posun.

Byly v něčem první turnaje v roli profesionála jiné?
Ano i ne. Stále hrajete kolo na osmnáct jamek a snažíte se ho zahrát co nejlépe. Z mého pohledu jsem se ale najednou na každou jednu ránu začal soustředit mnohem více, než dříve. Každá rána se totiž počítá a může znamenat, jestli si vyděláte, nebo ne. Je to velký rozdíl, který si lidé neuvědomí až do chvíle, než to sami okusí.

Příšly změny v přípravě? Byla i ta zodpovědnější?
Nějaké rozdíly tam byly, hlavně v intenzitě. Většinou jsem byl ve Španělsku tři měsíce, teď jich bylo pět. Co se ale týče samotného tréninku, tak ten byl hodně podobný.

Co vám na ostatní profesionály zatím schází?
Jednou z věcí je, že nehrají všude driverem. Nepotřebují si pokaždé dokázat, že dají delší ránu. Klíčové je pro ně trefit fairway, pak green a maximálně dva putty. Když se podívám na jednotlivé rány, tak mi nepřijde, že rozdíly mezi hráči nejsou až tak velké. Ale obrovské rozdíly jsou v psychice a course managementu, kde se musím ještě hodně zlepšit.

Zaměříte se nějak na mentální trénink?
Myslím, že je hlavně důležité si projít na turnajích těžkými situacemi. Ale i mentální kouč je potřeba. Já už jsem s ním v minulosti spolupracoval, ale asi jsem tomu nepřikládal dostatečnou váhu. Budu s tím muset začít, je to důležité. Když vidím ostatní hráče, jak mají kamennou tvář jak po dobré ráně, tak špatné. Mě se rána povede a jdu vysmátý. Ale když ji pokazím, tak bych nejradši zlámal všechny hole. (smích) To potřebuji změnit.

Jak se vám přestupem k profesionálům změnil život?
Pozitivní věcí je především cestování. Poznávám nová místa, nové lidi a mám nové kamarády. Na opačném pólu je fakt, že se méně potkávám s lidmi, se kterými se znám už dlouho, hlavně doma. To k tomu ale bohužel patří. Je to moje práce a musím to brát tak, jak to je. S tím nic neudělám.