Divné US Open

Začalo to už v týdnu před turnajem, kdy Adam Scott apeloval na USGA, aby jednou připravila pro hráče turnaj, kde se bude skórovat, a nikoliv bojovat o pary. Když poté někteří brečeli v Erin Hills nad těžkým roughy, organizátoři těsně před turnajem některé z nich posekali.

Vyměkli.

Oficiálně sice kvůli deštivé předpovědi, ale ústupky hráčům na letošním US Open byly znát na každém kroku. Fanoušci přitom v tomto jediném týdnu v roce nechtějí vidět festival birdie, jako jindy, ale krev, pot a bogey.

Za měkkost hřiště, které tak postrádalo tradičně tvrdé greeny, sice pořadatelé skutečně nemohli, ale fairwaye často široké až 50 metrů pro tyhle hráče opravdovou výzvou nejsou.

Ano, občas skončili v těžkém heavy roughu nebo nepříjemné pozici v nesmyslných bunkerech, to však byly výjimky. Řada hvězd pak nedala cut hlavně kvůli tomu, že se prostě nepotkala s formou na greenech.

Přiznal to i obhájce titulu a první hráč světa Dustin Johnson.

A tak jsme byli svědky vlastně "obyčejného" turnaje, s ohledem na složení víkendových flightů spíše hůře dotovaného. Pryč byly tresty za až příliš dobré rány, pryč byl zmar v očích většiny hráčů.

To ale prostě k US Open patří. Nebo patřilo.

V minulosti se jen dva golfisté dostali v historii US Open pod par do dvojciferných čísel. Rory McIlroy v roce 2011 (-16) a Tiger Woods v roce 2000 (-12). Jenže první vyhrál o osm ran, druhý dokonce o patnáct! Důvodem jejich výsledků byl až nadpozemský golf.

Letos? Dvě cifry v červených číslech mělo nakonec sedm hráčů, a ještě pár jamek před koncem mohl kdokoliv z nich pomýšlet na celkové vítězství. Kdybyste v neděli zapnuli televizi a nevěděli, o jaký turnaj se jedná, s klidem byste akceptovali třeba odpověď "Honda Classic".

Je to škoda. Fanoušci se každoročně na golfový boj o přežití v polovině května těší. Letos o něj byli ochuzeni a nezbývá než doufat, že v příštím roce USGA nevyměkne. Ten jeden týden v roce to snad hráči vydrží.