Cafourek nejprve titul "nechtěl", pak mu skoro spadl do klína
Pro první zahraniční profesionální titul nemusel Jan Cafourek až tak daleko, vždyť rakouský Haugschlag leží jen pár kilometrů od českých hranic. Na jeho radosti to ale nic neměnilo, nebyl důvod. Vyhrát turnaj Pro Golf Tour, to je na začátku sezony parádní povolený doping.
Autor: Honza Fait, 27.04.2019 11:15
Cafourek prožil povedený turnaj a po kolech za 69, 66 a 69 ran skončil na skóre -12. To sice na vítězství ještě nestačilo, jedna dodatečná jamka v play-off s Francouzem Jeanem Bekirianem už však ano. Český profík si vedle poháru došel také pro šek na 5000 Eur, v přepočtu 125 tisíc korun.
I přesto, že se jednalo o jeho první triumf za hranicemi, to pro něho podle všeho takový šok není. Už v polovině března nám totiž v rozhovoru řekl: "Ještě si dám před startem Challenge Tour rakouský Haugschlag na Pro Golf Tour, který mám rád a rád bych tak ten turnaj vyhrál."
Proč si klást malé cíle.
"Hřiště znám, jezdím tam trénovat a těšil jsem se tam. Asi jsem to měl někde v podvědomí," říká dnes s úsměvem a přiznává, že jiné nastavení v hlavě díky mentálnímu kouči, které se projevilo třeba i do našeho březnového rozhovoru, zafungovalo: "Určitě, i to mi pomáhá. Je to jedno k druhému. Jsem rád, že se to sešlo. To, co jsem si řekl, jsem splnil a jsem z toho nadšený."
Do Haugschlagu přitom vyrazil už v minulém týdnu, když strávil na hřišti nebo tréninkových plochách čtvrtek, pátek a sobotu. Poté se ještě na Velikonoce vrátil zpátky domů, aby si trochu odpočinul a zarelaxoval, a zpět do Rakouska vyrazil zase v úterý rovnou na cvičné kolo.
"První kolo jsem hrál dobře, takže jsem byl trochu smutný, že z toho byly jenom tři rány pod. Je to vtipné, jak je golf zvláštní. Druhý den jsem hrál pocitově hůř, ale přinesl jsem lepší číslo, protože mi zafungoval putter a dal jsem pár delších puttů, což mě uklidnilo před finálovou rundou, do které jsem vstupoval z první pozice," rekapituluje úvod turnaje.
Po dvou kolech dělil se skóre -9 první příčku: "Nemůžu říci, že úplně všechno fungovalo. Bylo tam pár nevyužitých šancí, pár chyb jsem udělal, ale celkově to bylo dobré. Neztrácel jsem víru, pozitivno ve svém mindsetu, a šel jsem si za tím. Věděl jsem, že i ostatní mohou chybovat."
V pátečním finálovém kole se ale vše podle jeho představ nevyvíjelo. Zatímco on se na první devítce spíše trápil a došel ji pouze v paru, ostatní skórovali a posouvali se výsledkově před něho.
"V jednu chvíli mi přišlo, že to snad ani nechci. Minul jsem tři krátké putty asi do dvou a půl metru. Bylo to tím, že se mi putty na první devítce špatně četly a nebyl jsem si jistý tím, kam je nadehrávat. Věděl jsem ale, že to může přijít kdykoliv, protože tam se dá skórovat na každé jamce. Jenom to chtělo trpělivost a hrát pečlivě podle stanované strategie."
To se vyplatilo a odměna přišla na pětiparu třináctky. V prvních dvou kolech zde sice pokaždé zahrál par, když ve středu nezvládl up and down do birdie z metru od greenu a ve čtvrtek dal trojputt, ale tentokrát si všechno vynahradil parádním eaglem.
"Byly to trochu zbytečné pary, ale suma sumárum to dopadlo na jedničku. Dnes jsem měl totiž metrák do eaglu, zahrál jsem super druhou ránu do greenu," zhodnotil klíčový okamžik v jeho útoku na vítězství. "Plánoval jsem to už jamku předtím, ale tam jsem po výklepu z lesa zahrál par. Asi to byl zlomový okamžik, opět jsem se dotáhl na první místo a mohl jsem být více v klidu."
V klidu naopak v tu chvíli nebyl Nizozemec Bernard Geelkeren, který přitom na patnáctce zahrál eagle a dostal se do vedení se skóre -13, které by mu stačilo na vítězství. Jenže na dalších dvou jamkách zahrál bogey a z boje o titul vypadl.
V klubovně už se skóre -12 čekal Bekirian, kterého se nakonec udržel pouze Cafourek. Po birdie na patnáctce zvládl na sedmnáctce up and down do paru a na osmnáctce věděl, že musí zahrát par, aby si vynutil play-off. To na ostrovním greenu s navrtáním v zadní části zvládl.
"Rozehrávka mi pak spadla do klína, protože on zahrál vodu, a já pak měl tři putty na vítězství. Pořád jsem ale musel svou ranou trefit green, hrál jsem to však více na jistotu, než kdybych hrál jako první," přiznává 31letý český profík, kterému tak stačilo bogey na zisk poháru.
Užíval si to: "Je to mé první vítězství mimo republiku. Sice jsem pro něj nemusel jet až tak daleko, ale i to se počítá. Jsem spokojený, nadšený a myslím si, že mi to pomůže v tom se zlepšit a dál dělat to, co mám rád. Když vidím, že se občas nějaký výsledek dostaví."
Cafourkův triumf přímo na hřišti sledovali také jeho krajané, kteří finálové kolo dohráli už před ním. S Alešem Kořínkem (-9, T8), Michalem Pospíšilem (-6, T15) a Ondřejem Lieserem (-1, T37) ale po samozřejmých gratulacích na větší oslavy zatím nedošlo.
"Nic jsme neslavili. Než jsem se dofotil s pohárem, tak kluci zmizeli, ale asi ještě bude čas to společně oslavit," tuší Cafourek, který tak svůj velký den v pátek oslavil především s člověkem sobě momentálně nejbližším: "Dneska vezmu přítelkyni na večeři a uděláme si hezký večer."
Platit měl čím.
Díky vítězství si kromě 5000 Eur připsal na své konto i stejný počet bodů a v Order of Merit série se s celkovým dosavadním ziskem 8608,65 bodů posunul na osmé místo.
Pro nejlepších pět hráčů sezony, která se blíží do poloviny, je přichystána karta na Challenge Tour pro příští sezonu. Cafourek si ale na ní opět díky pozvánkám Relmostu zahraje už letos, dokonce už v příštím týdnu ve Španělku, kam odlétá v pondělí. Bude tak turnaje střídat.
"Teď mě čeká letošní první turnaj na Challenge Tour a těším se na něj jak sáňky v létě na sníh," nezastírá pozitivní golfovou náladu, kterou u něho titul z Haugschlagu vyvolal. Jak se říká, lepší doping než vítězství neexistuje. Cafourek ale nechce předbíhat.
"Uvidíme v neděli, jaký to byl doping."