Doufám, že bude první normální, říká Davidson Spilková před svou třetí olympiádou v Paříži

S dovolením začnu naše povídání otázkou na to, co se stalo v Nizozemsku? Proč jste odstoupila?
Mám trochu problém s kyčlí. Není to až tolik vážné, ale omezovalo mě to v pohybu. Hlavně při dlouhých ranách, a tak jsem raději z turnaje odstoupila.

Co s tím?
Mám před sebou dva týdny, abych se dala dohromady. Čeká mě vyšetření a uvidíme, co bude dál a jaké kroky k tomu, aby se všechno uvolnilo, musím udělat. Je to nepříjemné, ale myslím, že stačí pár kroků k nápravě, aby se vše zlepšilo. Nejde jen o olympijský turnaj, ale i o další akce, které následující po hrách v Paříži. Čekají mě čtyři turnaje ve čtyřech týdnech.

Čekají vás třetí olympijské hry. S čím na ně vyrážíte?
Je skvělé, že budu hrát už na svých třetích hrách, že už vím, co mě čeká, jak věci probíhají. Teď jsem ale spíš ve stadiu těšení se. Nejsem nervózní ani tam nejedu s nějakým velkým mega očekáváním. Jsem spíš v klidu. Před Riem to bylo něco úplně jiného. Nevěděla jsem, do čeho jdu, byla jsem ze všeho vyjukaná. V Tokiu řádil covid a nikdo nevěděl, co a jak bude a jestli tam vůbec doletíme. Takže se těším na Paříž, že to bude první taková normální olympiáda. Doufejme…

Zvláštní může být i v tom, že poprvé budou ve startovním poli i dvě české hráčky, vy a Sára Kousková…
To je samozřejmě super. I když… Nechci, aby to vyznělo divně, ale pro mě to není zase až tak velká změna. Takhle jezdíme po turnajích skoro každý týden. Jo, je to skvělé, uvidíme se, určitě spolu půjdeme cvičné kolo. Škoda, že se nehrají už teď v Paříži i nějaké týmové soutěže. Pro příští hry v Los Angeles se o tom uvažuje, takže je škoda, že to není už teď. Zase by to turnaji dávalo jiný a nový náboj.

Hraje se na hřišti Le Golf National, kde se mimo jiné hrál i Ryder Cup. Jak hřiště znáte?
Hrála jsem tam někdy před patnácti roky, kdy mi bylo patnáct a vyhrála jsem tehdy asi o patnáct ran. Myslím, že to byl turnaj Young Masters. Od té doby jsem tam nebyla. Hřiště je otevřené, trochu linksové, zároveň je tam hodně vody a často tam fouká, všude kolem je vysoká tráva. Hřiště si pamatuji, vím, jak některé jamky vypadají, ale také vím, že se pro Ryder Cup pár jamek proměnilo. Důležité bude si hřiště před turnajem dobře projít a připravit se na něj.

Nakolik je příjemné přijít na hřiště a říct si: fajn, tady jsem hrála a vyhrála?
Určitě je to příjemné. Mně to vždycky pomáhalo. Na všech hřištích, kde jsem vyhrála a vrátila se tam, tak se mi dařilo. Cítím tam tu energii, která tam zůstává. Proto se těším, že na Le Golf National budu zase po tak dlouhé době hrát.

O letošní sezoně jste sama řekla, že s ní nejste úplně spokojená. V čem je jiná než ty předchozí?
Myslím, že každá sezona je jiná a asi bych ji ani nesrovnávala s předchozími roky. Když se nedaří podle představ, tak se člověk sám tak trochu chytá do pasti pochybností. Vím, že hru mám, ale musím víc řešit své tělo, které za těch 25 let v golfu už není vždy schopno všechno dát. Ale to je v pořádku. Musím najít jiné cesty. Dělám pro to každý den co nejvíc a to, co musím dělat.

Ale vždyť je vám pořád teprve jen 29 let. Pro golf ideální věk…
Golf ale hraju hodně dlouho na Ladies European Tour, hrála jsem i na LPGA, ale hraju ho ještě déle, už od svých čtyř let. Takže je to pětadvacet let. Ale na druhou stranu, Bernhard Langer se nedávno loučil po své padesáté sezoně, takže to proti tomu nic není. Pravdou ale je, že u lidí, co hrají tak dlouho, je to víc nahoru a dolů. A také hledání cest, jak udržet nejen tělo, ale i motivaci.

V Riu jste skončila napoprvé na 48. místě, v Tokiu už na 23. pozici. Co přijde v Paříži?
Moc bych si přála zase si polepšit. Chci vylepšit umístění z Tokia, to je můj cíl.

Máte za sebou fasování olympijské kolekce. Jak se vám líbí?
Upřímně řečeno, pro mě není olympiáda o tom, co zrovna máme na tričku, ale o té ohromné energii, o tom, co tam předvedu. I když v Tokiu byl super nápad, že jsme na triku měli nápis Česká republika i japonsky, takže všichni Japonci věděli, odkud jsme, což občas pomohlo. Kolekce pro Paříž se mi moc líbí, ale jak už jsem řekla, to, že nosíme stejné oblečení, není to zásadní. Pro mě jsou olympijské hry o soudržnosti, týmovém duchu a snaze podat ten nejlepší výkon. A také prostřednictvím svého sportu dát vědět o Česku. V tom má sport neuvěřitelnou sílu. Pro mě je ohromná pocta, že můžu být u toho, že můžu reprezentovat nejen sebe, ale i náš krásný sport, kterým golf bezesporu je.