Da Vinci českého golfu. Pavoučka restartovala přítelkyně

Dominik Pavouček

Jmenuje se sice Dominik Pavouček, ale klidně byste mu mohli říkat Leonardo da Vinci. Dominik je totiž všestranný sportovec, kromě golfu se mu dařilo třeba v basketbale, plážovém volejbale nebo tanci! Teď už je ale definitivně odhodlán uspět na fairwayích a greenech.

Je mu sice 26 let, ale golfu se věnuje teprve dekádu. A to ještě necelou. Přesto před měsícem, stále ještě jako amatér, ovládl tříkolový turnaj Czech Golf Amateur Tour (CGOT) v Beřovicích, kde za sebou nechal mimo jiné profesionály Stanislava Matuše, Jana Cafourka nebo Aleše Kořínka.

A jelikož na první akci série na Kaskádě skončil dělený čtvrtý, vybojoval si díky tomu starty na obou letošních turnajích Challenge Tour v Česku. Na Kuňce sice po kolech za 74 a 73 ran neprošel cutem, v tomto týdnu ale dostane šanci na reparát na Kaskáda Golf Challenge.

Jedná se o další kus cesty v zatím docela divoké životní jízdě Dominika Pavoučka, který rád zkouší nové věci. A k tomu v nich bývá velmi úspěšný. 

"Od sedmi let jsem hrál devět let basketbal. Měl jsem být v reprezentaci, ale nějak to tam nevyšlo. Nechci zabíhat do detailů, ale nebylo to vůči mně úplně fér," vrací se Dominik ke svým sportovním začátkům, které byly pod bezednými koši.

Svou tehdejší frustraci si shodou náhod rozhodl vybít na golfovém drivingu. Jaká to klika! "V šestnácti letech jsem našel u babičky na půdě sedmičku železo, a jak jsem byl trochu napruženej, tak jsem se chtěl jít vymlátit. Táta mě vzal do Hostivaře, já první den odpálil 500 míčků, a tak mě to chytlo, že jsem se dal na golf."

A tak jako se vším ve svém životě, se do něho opřel naplno.

Doma to brali první rok trochu jako úlet, ale postupem času zjišťovali, že mu to jde a jako ve všem Dominika podporovali. On trénoval, dřel a za tři roky se dostal do české reprezentace do 18 let.

"Jenže pak přišla v devatenácti první krize. Když jsem maturoval, tak táta přišel, že nemá peníze na to, aby mě mohl podporovat v takové úrovni. Já se rozhodl, že když se tomu nemůžu věnovat naplno, tak začnu dělat více sportů," popisuje Pavouček. kdy došel na své další životní rozcestí.

Začal hrát v té době stále populárnější plážový volejbal a nebudete tomu věřit, opět se mu v něm začalo dařit. Pravidelně tak střídal písek s trávou, smeče s odpaly. A aby toho nebylo málo, před třemi lety k tomu přidal ještě taneční parket. 

"Tancovat jsem začal úplně náhodou. Chodil jsem do tanečních s kamarádkou z beach volejbalu a oslovila mě lektorka, že jsem šikovný a že mi to jde, jestli bych to nechtěl vyzkoušet. Tehdy jsem se živil jako beachvolejbalový trenér, tak jsem si řekl, že to zkusím," vzpomíná Dominik, který prostě jak sám říká "rád zkouší nové věci".

Tancování ho začalo bavit, hodně se mu věnoval a ostatní věci šly trochu stranou. Především golf, když vyrážel jen na dva tři turnaje ročně, spíše aby se potkal s kamarády, než bojoval o vítězství. Období stráveného po tanečních sálech ale rozhodně nelituje.

"Myslím, že mi to hodně pomohlo také v golfu, především co se týče koordinace a vnímání těla," říká dnes majitel hendikepu +4,4.

Zatím definitivní změna v jeho životě se přiblížila před dvěma lety, kdy potkal svou současnou přítelkyni Marii-Sáru Štochlovou, profesionální beach volejbalistku. A ta mu po půl roce dala volejbalovou síť na krk. "Řekla mi, že si musím vybrat jeden sport, který budu dělat naplno a u kterého zůstanu," usmívá se Dominik a potvrzuje, že citát za vším hledej ženu je jednoduše pravdivý. "Mám v ní skvělou oporu a podporu," dodává.

Po chvíli rozmýšlení si řekl, že největší perspektivu mu dává golf, do kterého se mohl jak díky podpoře rodiny své přítelkyně, tak jednoho známého opět obout naplno. Snad definitivně.

Poprvé v životě měl šanci se v zimě plnohodnotně připravovat v zahraničí, konkrétně ve Španělsku, kde byl od ledna se Šimonem Zachem a nějaký čas také s Davidem Tomim. Poctivá příprava přitom přinesla výsledky prakticky okamžitě, a to již zmíněnými úspěchy na akcích CGOT.

"Na Kaskádě i v Beřovicích to bylo super. Kaskáda byla připravena dobře, ale byla lehčí, než bude na Challenge Tour, protože ještě nebyly vyrostlé roughy. Hrál jsem -10 a skončil čtvrtý. V Beřovicích jsem vyhrál, i když poslední kolo už bylo ve znamení pár chyb, ale i tak to naštěstí stačilo. Nervozita nebyla, ale přišla, až když jsem si zahrál pět ran ze čtrnácti metrů na pětiparu. Pak jsem se sám dostal zbytečně pod tlak,“ popisuje Dominik své první dva letošní turnaje.

Díky změně v pravidlech amatérského statusu si za své výsledky mohl stále ještě jako amatér dojít pro své první dva šeky v kariéře. Jeden byl na maximální možnou částku 22 500, v druhém případě to bylo přes 18 tisíc.

"Je to určitě příjemné. Bylo to ale i trochu smutné, protože kdybych byl profík, tak by to bylo za vítězství 55 tisíc. Takhle to bylo po zdanění přes něco přes 19 tisíc, ale určitě jsou to peníze, co se hodí," nezastírá.

Na Kuňce to začátkem června na cut v jeho podání nestačilo, ale alespoň si na turnaji Challenge Tour potvrdil, na čem musí co nejvíce zapracovat. Je to psychika a možná vás to při pohledu na Dominika překvapí, ale prý i kondiční příprava. "Kluk, který byl o hlavu menší, to hraje stejně daleko jako já. A určitě je konsistentnější," všiml si Pavouček.

Co pro něj přitom bylo při jeho posledním návratu ke golfu nejtěžší? "Vrátit se do té tvrdé dřiny, což znamená pět až sedm hodin denně na golfu. Na vysoké úrovni už je to jen o drobnostech, takže je to o velké disciplíně, že člověk, i když si myslí, že už to docela zvládá, tak to musí drtit stále dokola. Nejtěžší momenty mě tedy ještě určitě čekají.“

"Mám před sebou horizont dvou tří let, které bych tomu chtěl věnovat naplno. I tak zní dohoda s mým známým, že mě bude podporovat tři roky, a pak si řekneme. Pro mě je teď golf sportem číslo jedna a všechno ostatní jde stranou. Beru to jako práci, takže se připravuji každý den, šest dní v týdnu. Musím se ale naučit i odpočívat, jsem trochu horká hlava a umím se přetrénovat, a pak je to kontraproduktivní," ví moc dobře Dominik, který kvůli golfu na nějaký čas zaparkoval do garáže i svou oblíbenou motorku. "Nesmím riskovat žádné hloupé zranění." 

A kdy tedy přestoupí k profesionálům? Jedno je jasné, letos.

"S trenérem máme dohodu, že buď v půlce této sezony, nebo na jejím konci. Rozhodne, jestli dostanu divokou kartu na D+D REAL Czech Masters, nebo na mistrovství světa, kam pojedou tři nejlepší amatéři. Jirka Zuska, podle mě jasná česká jednička, už potvrdil svou účast, takže jsem vlastně už pouze dvě volná místa. Tyto dvě události rozhodnou o tom, jestli přestoupím k profíkům po finále extraligy, což je přelom července a srpna, nebo jestli přejdu až po mistrovství světa, což by byl konec srpna," prozrazuje své plány.

A co pak?

"Stále se chci posouvat, protože vidím ve své hře mezery. První meta a cíl bude zkusit Q-School o DP World Tour a Challenge Tour na konci roku. Tam doufám, že už budu plně připravený. Pokud nevyjde, tak zkusím Q-School na třetí nejvyšší sérii, a to buď Pro Golf Tour, nebo Alpskou."

Nyní je ale nejbližším cílem Kaskáda a jeho druhý letošní turnaj na Challenge Tour. Dominik Pavouček si ho zahraje s dalšími 15 českými hráči a rád by si opět došel pro nějaký šek. To by totiž znamenalo cut a víkendová kola. A další zušenosti, které se na jeho cestě budou hodit.

Snad bude co nejdéle golfová.

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení