Wolff o psychických problémech: Nemohl jsem ani vstát z postele

Wolff se stal profesionálem v červnu 2019 ve 20 letech po dvou golfově veleúspěšných letech strávených na Oklahoma State University. Chvíli předtím vyhrál individuální celostátní univerzitní mistrovství NCAA Division I a obdržel prestižní Haskinsovu cenu pro nejlepšího univerzitního hráče v USA. Více už nešlo dokázat.

Už 7. července 2019 vyhrál svůj první turnaj na PGA Tour, když eaglem na poslední jamce ovládl o ránu 3M Open v Minnesotě, kde startoval na sponzorskou pozvánku. Rychle si tak zajistil život na PGA Tour a všichni věděli, že ve hře je nová hvězda.

V srpnu 2020 skončil na děleném čtvrtém místě na PGA Championship při svém prvním startu na majoru. O šest týdnů později šel na US Open do posledního kola s náskokem dvou ran. Finále se mu sice nepovedlo, ale skončil dělený druhý. Ve svých prvních dvou startech na majorech skončil dvakrát v TOP 5. Úžasné!

Pak ale nastal velký obrat. Mladý supertalent od podzimu 2020 neskončil v TOP 25. Zahrál osm kol za 76 a více ran. Klesl o 20 míst v žebříčku na 32. místo na světě. Odhlásil se ze dvou turnajů a všechno vyvrcholilo na Masters diskvalifikací za podepsání nesprávně vyplněné skórkarty.

Větším problémem byl ale jeho duševní stav. Cítil se tak špatně, že se rozhodl raději svou kariéru zastavit. Když se pak po dvou měsících konečně znovu odhodlal hrát, neptal se ho reportér před US Open na jeho hru, ale jak se má.

Wolff odpověděl, že lépe. "Tak moc jsem chtěl potěšit každého, být tu pro fanoušky a hrát dobře. Teď vím, že chci být jenom šťastný," řekl v červnu při svém návratu v Torrey Pines a mluvil o tom, že věci se v jeho životě i vzhledem k jeho mládí nevyvíjely zrovna ideálně.

Matthew Wolff (Foto: GettyImages)

Nyní opět po delší době před play off FedEx Cupu prozradil, že jeho problémy byly vážnějšího charakteru. "Měl jsem takové pocity, že když jsem musel ráno vstát z postele, prostě to nešlo. Jen jsem v ní chtěl zůstat a nevycházet před lidi a zase něco před kýmkoliv nezpackat," vyprávěl.

Hodně ho prý povzbudilo, co řekl na olympiádě v Tokiu Rory McIlroy k tématu duševního zdraví sportovců.

"Už několik jich o tom promluvilo. Michal Phelps, Naomi Osaka, Kevin Love, Simone Biles… Už to není tabu a lidé o tom mohou mluvit stejně jako i zranění kolene nebo lokte. Pokud se necítíte dobře mentálně, je to také zranění," řekl McIlroy nedávno v Tokiu.

S tím Wolff kvůli vlastní zkušenosti naprosto souhlasí. "Pokud se necítíte na sto procent v pořádku, bez ohledu na to, jestli je to fyzické nebo duševní, jedná se o zranění a člověk by ho měl léčit a udělat si čas na to vrátit se zpět. Mám pocit, že jsem ten čas měl a těším se, že na tom ve zbytku sezony ještě zapracuji," řekl Wolff.

A jak je na tom teď? "Je to pořád boj, ale mám se mnohem lépe. Mám pocit, že výsledky a výkony už mě tolik neovlivňují a že mohu být stále přátelský k fanouškům, mluvit s lidmi, bavit se a užívat si všechnu tu tvrdou práci, kterou jsem vynaložil, abych mohl být tam, kde jsem dnes," uvedl s tím, že se stále ještě nemá definitivně vyhráno.

"Zvlášť když nehraji dobře, bere si to svou daň a může se to kdykoliv vrátit. Ale musím se držet toho, na čem jsem pracoval a věřit lidem kolem sebe. Nemohu čekat rychle velké změny, ale vím, že i když skóre nebude dobré, já se mohu cítit lépe. Jsem šťastnější a budu se snažit být i nadále," končil Wolff na pozitivní notu.