Kořínkovi se teď daří, ale chce ještě víc. Jakou zvolil cestu?

Aleš Kořínek

Na jedné straně únava, protože se už měsíc přesunuje z turnaje na turnaj, ale na druhé i spokojenost, protože především poslední výsledek, dělené 8. místo na Euram Bank Open v Adamstalu, byl jeho dosavadním maximem na Challenge Tour. Řeč je o Aleši Kořínkovi.

"Do Adamstalu se vždycky těším. Hřiště je nádherné, výhledy na Alpy, boží kvalita. Co už je míň boží, to je to šlapání do kopců. Nejel jsem tam s žádným velkým očekáváním, to říkám naprosto upřímně, protože začátek Challenge Tour byl z mé strany propadák," řekl český profík.

V letošní sezoně Challenge Tour totiž odehrál teprve čtvrtý turnaj, ale v těch předchozích včetně domácího podniku na Kunětické Hoře neprošel ani jednou cutem.

"Na Kuňce jsem se odpálil z turnaje po prvních čtyřech jamkách, přestože jsem na nich neminul ani fairway ani green. Přesto jsem byl na skóre plus šest. Začal jsem pětiputtem a pak přidal tři trojputty. To byl děsivý začátek. Pak jsem jel do Španělska, ale byl to víc boj. Proto jsem ani na Adamstalu nečekal nějaké zázraky," přiznal Kořínek.

Jenže v Rakousku zahrál v úvodních dvou kolech shodně dvě rány pod par. To nejlepší si ale nechal na víkend – v sobotu 66 ran a o den později ještě jednu ránu ubral. Nakonec z toho bylo celkově -13 a dělené osmé místo. Nejlepší výsledek na Challenge Tour.

"První dvě kola jsem nehrál špatně, něco jsem zachránil, ale udělal i pár chyb, takže dvě rány pod par byly adekvátní vůči hře. Víkend jsem zvládl mnohem lépe, ale snadné to nebylo. Tohle hřiště je náročné samo o sobě na chození. A především sobota byla náročná. Vstával jsem v pět ráno, měl jsem tee time na sedmou, ale pak jsme čekali až do dvou hodin a hráli skoro až do devíti," popsal víkendové dění na Adamstalu.

Navzdory svému maximu byly jeho pocity po turnaji smíšené. "Na jednu stranu spokojenost s výsledkem i hrou, na druhé smutek, protože to mohlo být ještě lepší. Jen na posledních třech jamkách 16, 17 a 18 jsem puttoval ze tří metrů do birdie a ani jednou nedal. Na šestnáctce mi míček objel celou jamku, že se skoro vrátil ke mně, na sedmnáctce zastavil na hraně a na osmnáctce objel půl jamky. To mě mrzelo. Trvalo mi aspoň půlhodiny, než jsem to v hlavě zpracoval a řekl si, že to byl vlastně dobrý výsledek," uvedl 38letý golfista.

Díky umístění v top 10 si zajistil automaticky start na dalším podniku Challenge Tour, který se hraje v Itálii už v závěru tohoto týdne. Navíc Italian Challenge se řadí s prize money 300 000 euro k nejštědřejším turnajům druhé evropské ligy.

"Dostal jsem se tam, ale nepojedu. Asi to zní zvláštně, ale mám svůj plán, chci podle něj jet a nechci ho narušit. Je pravda, že hodně lidí kolem mě se divilo, proč nejedu, ale vzhledem k okolnostem, i těm covidovým, mi přijde jako nejreálnější možnost dostat se nastálo na Challenge Tour cesta přes Pro Golf Tour," vysvětlil Kořínek své rozhodnutí.

A tak už od úterý bude hrát v St. Pöltenu na turnaji, na který má příjemné vzpomínky, protože právě tady vyhrál loni svůj první turnaj na Pro Golf Tour. Nicméně, musí dohánět turnajové manko ze začátku sezony.

"Nebylo to proto, že bych šetřil starty, ale prvních šest turnajů se hrálo na začátku roku v Egyptě a tam se mi vzhledem ke všem covidovým opatřením nechtělo. Nechtělo se mi podstupovat všechny ty šaškárny kolem. Začínal jsem až na Haugschlagu, a tak zatímco ostatní mají sedm osm startů, já mám jen tři. A šest turnajů do konce, což pro mě znamená hrát dobře, abych se dotáhl na pozice znamenající zisk karty na Challenge Tour," konstatoval.

Naposledy na jamkovce Pro Golf Tour skvěle začal a po úvodní části na rány byl v top 3, ale pak skončil hned v prvním kole vyřazovací části. Byť až na závěrečné jamce.

"Ani bych neřekl, že se mi první kolo jamkovky nepovedlo, spíš to byla ode mě klasická jamkovka. Nejsem ten typ, který dokáže přepnout svou hru. K té mojí jamkovka nepasuje. Ale i tak jsem prohrál úplně hloupě, vlastní chybou," přiznal Kořínek.

Během posledního měsíce odehrál už pět turnajů a kromě startů v zahraničí uspěl i doma. Vyhrál mimo jiné i premiéru turnaje Kaskáda Open pro profesionály i amatéry.

"Nevěděl jsem, co od toho čekat, ale musím přiznat, že se mi turnaj líbil. Od nastavení hřiště až po výkony mladých amatérů. Bylo zajímavé je vidět v akci. Byla to pro mě taková retrospektiva toho, jak jsem sám také začínal a kam jsem se posunul. Že už se dnes nezabývám maličkostmi, že si nenechám jedním bogey rozbořit celou hru," poznamenal Kořínek.

Díky dvěma tuzemským vítězstvím a slušným výsledkům na Challenge Tour a Pro Golf Tour si zajistil i slušný finanční příjem. I když poslouží tak akorát na pokrytí nákladů při cestách na další turnaje.

"Kdybych každý týden končil v top 8 a nemusel nikam létat a jezdit, tak bych asi mohl fungovat, ale takhle je to pořád ve smyslu „nalej a vylej“. Jsem už měsíc na cestách, a když vezmu, že na Kaskádě jsem vydělal necelých 70 tisíc korun, v Brně asi dvacet, na Pro Golf Tour zhruba 15 a teď v Adamstalu 120 tisíc, upozorňuji, že před zdaněním, tak jsem si za měsíc vydělal nějakých 200 tisíc," uvedl a pokračoval:

"Ale ty peníze hned točím dokola, protože – a to je už známá historka – jedu druhý třetí rok bez partnera sám ze svých peněz. Nevím, co by mi pomohlo. Snad kdybych vyhrál The Open. Ale tam by mi pomohlo i to dělené osmé místo…," uzavřel se smíchem Aleš Kořínek.

Témata

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení