Lieser není spokojený s aktuální situací, těší se na Rahma

Ondřej Lieser

V loňském roce dosáhl Ondřej Lieser na česká golfová historická maxima. Jako první vyhrál nejen turnaj Challenge Tour, ale i celou prestižní sérii. Ve světovém žebříčku se dostal tak vysoko, že si před dvěma týdny v poklidu vyslechl, že jede na olympiádu do Tokia. A může hrát pravidelně turnaje European Tour. Jenže není v pohodě, což potvrdil také na Kaskádě.

Do sezony sice vstoupil dvěma výsledkově zdařilými turnaji v Keni, ale od té doby to není ono. Na European Tour dal od té doby ze šesti pokusů jen jeden cut. Na Challenge Tour se pak objevil v minulém týdnu letos vůbec poprvé, ale ani na Kaskáda Golf Challenge to nebylo ono, když po kolech za 74 a 71 ran neprošel se skóre +3 cutem o pět ran.

Začátek sezony v Keni nevypadal tak špatně, nebo ne?
Hrál jsem úplně stejně špatně, jenom jsem dal občas nějaký putt. Už v Keni jsem nebyl spokojený, objevovaly se rány, které nebyl dobré, ale naštěstí hřiště sedělo mé taktice, Mohl jsem hrát na čtyřech čtyřparech první na green, takže jsem to tam napálil a nějak ochipoval a dotlačil do jamky.

Kdy se to zlomilo do aktuální nepohody?
První kolo v Rakousku bylo příšerné. Druhé sice bylo dobré, ale nemůžu zahrát 80 ran, i když to ten den bylo těžké. Ale to nejde. Na Kanárech jsem se rozbil úplně. Čtyři týdny v bublině jsou na mě moc.

Proč se nepodařilo přenést euforii z konce minulé sezony do té letošní?
Dostal jsem falešný pozitivní test v Dubaji, aby se mi dobře končila sezona, a už se to vezlo. Mám pocit, že má hra už není až tak daleko, ale pak přijdou kola jako dnes (pátek). Kdybys mi řekl, že jsem po dvanáctce mínus devět, tak bych si myslel, že jsem ještě minul nějaké putty. Když to porovnám s prvním kolem, kdy jsem nic nedal, a ještě jsem hrál jak prase… Vážně reálně nešlo hrát moc hůře, ale dneska to bylo dobré, jenže já nedal jedinej putt. To bylo snad devět neproměněných puttů do dvou metrů a prvních dvanácti jamkách. Lidi, co se mnou šli, si museli říkat, že je to nějaký divný. A bylo.

Ondřej Lieser (foto: Ladislav Adámek)

Přitom to bylo puttování, co vás v loňské sezoně drželo.
Já se na greenech necítím blbě, ale prostě to tam nepadá. A člověku se nepodaří udržet to momentum. Když mineš tři putty po sobě z metru a půl a pak zahraješ jednu špatnou ránu, nezachráníš se a hned je z toho bogey, tak seš plus jedna a je to zase jenom boj. Není tam žádná lehkost, na hřišti pořád jenom s něčím bojuju.

Čím to?
Musím se přiznat, že nejsem spokojený s aktuální situací. Vadí mi, jaká je. Když má člověk děti, tak nahlíží trošku jinak na to, co se na světě děje. Snažím se, co to jde, ale zatím se to neprojevuje na výsledcích. Jako jsem loni říkal, že nemám vyloženě nic dobrýho, ale také nic špatnýho, tak nyní také nic není vyloženě špatné, ale bohužel ani nic dobré. (smích) Kdybych měl výsledky, tak tu situaci budu zvládat lépe, ale já je nemám. Furt chodím kolem paru, jednu nad, jednu pod. Ale často je to tak, že kolo jednu pod by mělo být za mínus osm, ale i to jedno nad zase za plus osm.

Jak z toho ven?
Věřím, že to bude rychle dobré. Teď mě čeká olympiáda, do té doby nic nehraji. Do Tokia se dám do kupy, někam pojedu trénovat, ale ještě nevím kam. Doma ale asi nezůstanu, v Čechách se mi zůstat nechce.

Vyčistil jste si v posledních týdnech hlavu, když si byl hodně s rodinou?
To bylo po Kanárech, kdy jsme byli spolu, ale já pořád trénoval. Mohl jsem být s malou, což jsem po těch bublinách potřeboval. Když jsem pak jel do Německa na Porsche, tak jsem se cítil strašně dobře, ale nebyl schopný přinést výsledek. To samé v Mnichově, hrál jsem dobře, ale pak po patnácti jamkách zjistím, že jsem jenom mínus jedna a ptám se, jak je to možné.

Ondřej Lieser (foto: Ladislav Adámek)

Proč to nevyšlo na Kaskádě?
Nehrál jsem tu dva roky a strašně jsem tady bojoval na greenech. Greeny byly trochu pomalejší, než jsem tady zvyklý, a díky tomu mi dělalo problém většinu puttů přečíst. Jinak si myslím, že hřiště bylo připravené skvěle, organizace turnaje je výborná a jsem rád, že tyhle turnaje v Česku pokračují, protože je to jen a jen dobře. A zahraju si i Czech Masters.

Jak zatím zvládáte sezonu ekonomicky?
Je to také těžké, ale jsem velmi rád, že za mnou stojí moji sponzoři a partneři v čele s hlavním partnerem Golf Geum Technology. Že mám jejich podporu a že sezonu mohu v klidu dojet. Kvůli těm bublinám je sezona nákladově úplně jinde, než by tomu bylo normálně. Když mi teď přišlo, že v Irsku by byla noc za 345 liber (přes 10 000 korun, pozn. red.), tak si říkám, že už si někdo dělá srandu. Díky partnerům jsem ale v pohodě a já doufám, že jim to svými výsledky začnu brzy konečně vracet.

Olympiáda se blíží, vnímáte to?
Samozřejmě, že se velmi těším, ale toho papírování, co s tím je v dnešní době COVIDu spojené… To si asi málokdo dokáže představit. Navíc vím, že se tam nikam nepodívám. Nebudu moci jít na jiné sporty a sportovce, což jsem strašně chtěl. Z olympijské vesnice to budeme mít dvě hodiny na hřiště, to jsou všechno věci, které budou trochu kazit celkový dojem, ale pořád je to olympiáda. Jsem rád, že se mi to povedlo, a když tam budou nějací pořádný hráči, tak se třeba konečně chytnu.

Je někdo, na koho se i vy jako úspěšný profesionální golfista těšíte?
Hráč, který mě inspiruje už od doby, co hrál jako amatér, je Jon Rahm. Na něj se fakt těším. Až ho uvidím na drivingu, tak nenápadně zkusím vlézt někam k němu. (usměje se) Ale úplně nejradši bych tam někde chtěl najít svoji hru a pořádnou formu.

Souhlas s cookies

Pokud vám nevadí, že pro měření návštěvnosti používáme Google Analytics, zavřete tuto hlášku.

Souhlasím, zavřít potvrzení