Náklady jsou enormní, vše je zdublované. Není to zdravé, říká Matuš

 

Sám trochu nechápe, proč ostatní čeští hráči nehrají ve větším množství třeba Pro Golf Tour. On sám by se přitom dostal i na více akcí European Tour, ale raději hraje o level níže: "Vím, že potřebuji body tady, a tak to bude i dál. Škoda Afriky a dobře rozjetého Švédska, kde, kdybych to dotáhl lépe, tak bych měl nějaké jisté body na Challenge Tour a mohl začít více pokukovat po evropské," přiznává.

Na European Tour v Rakousku sice cut nedal, ale i tak si odvezl domů 1000 eur, které měl jisté každý hráč na turnaji. Něco podobného na Challenge Tour neplatí, ale i tak nebral peníze pouze na první akci v JAR. Už na té druhé skončil dělený dvacátý a ve Švédsku si pokazil skvěle rozehraný turnaj o víkendu a z boje o titul byla sedmá desítka.

"Z pohledu herního vytížení je to zatím dobrá sezona, po finanční stránce je to ale horší. Na Challenge Tour jsou oproti předešlým rokům zdublované náklady, ale prize money se nikde nezvedají, což je problém. Co vím, tak je asi už 80 nebo 90 stížností na Challenge Tour. Vypadá to, že si myslí, že každý hráč má před sezonou 100 000 eur na účtu. Musí se to někam posunout, není to teď zdravé," říká otevřeně Matuš.

Když vypočítává, kolik a za co na turnajích musí zaplatit, je to skutečně těžká násobilka. Když se pak člověk podívá na prize money, do plusu jdou jen skutečně ti nejlepší na turnaji. V čem je podle něho v aktuální situaci, kdy jsou hráči na turnajích v tzv. bublině, největší problém?

"Nemůžeme si zařizovat své bydlení, ale musíme být na drahém hotelu v bublině, kde ani nemáme jídlo a musíme si ho často doplácet. Není to lehké ani s letenkami, kde do Stockholmu jsem dříve létal za pár korun a dnes za cenu letenky do Ameriky. Není to sranda a uvidíme, kam to dál povede," netají své rozčarování z nové sezony, během které si hráči na některých turnajích musí platit třeba i předražené testy na COVID.

Stav na svém účtu tak nyní raději ani neřeší: "Momentálně to ani nejde počítat. Nějaké peníze jsem vydělal v Africe, kde naštěstí byly dvojnásobné prize money, než normálně. A tak jsem si obyčejným 20. místem, které vás nikam neposune, alespoň pokryl turnaje v Africe. Nedovedu si představit, že to tak povede dál. Že dvacátý hráč v žebříčku na konci sezony ve výsledku prodělá peníze. Jaký smysl to pak má?"

Podle Matuše jsou ve stejném rozpoložení jako on desítky hráčů. Na začátku sezony si řada z nich řekla, že se vše rozjede a časem zlepší, ale to se neděje a spíše opak je pravdou. Stačí se podívat třeba na aktuální turnaj European Tour v Německu, který se musí hrát jen na tři kola a od soboty do pondělí kvůli nově nařízení karanténě pro hráče z Velké Británie…

A jaká je tedy nyní Matušova situace?

"Nějaké sponzory mám, ale v současných podmínkách by to znamenalo, že za měsíc končím s golfem. To se samozřejmě nestane, ale tak to jednoduše je. Hledám další partnery, momentálně je to hodně na hraně, ale je tomu tak u řady hráčů," potvrzuje.

Neustálé myšlenky na to, co bude, přitom ovlivňují i jeho golf: "Upřímně říkám, že se v tom všem na golf moc soustředit nedá. Když se podíváte na mé výsledky, tak střídám povedená kola s těmi horšími. Hraju možná nejlepší golf, co jsem kdy hrál, ale výsledky tam nejsou, a i moje rozpoložení je na hraně. Není to jednoduché."

"I dříve člověk myslel na to, kolik na turnaji vydělá, ale teď je v situaci, kdy potřebuje skončit v TOP 10, aby byl alespoň na té pověstné nulce a přinesl domů i nějaké peníze. Pro všechny je to těžké především po mentální stránce," dodává.

V tomto týdnu má nejen Stanislav Matuš, ale i dalších 14 Čechů ve startovním poli, šanci trochu ušetřit díky domácímu turnaji. Navíc s výhodou domácího prostředí, které může hrát v napjaté sezoně výraznější roli, než obvykle. A připsat si tak výsledek, který by trochu rozveselil jinak značně pochmurnou náladu.

"Domácí turnaj je trochu jiný, i když některé náklady jsou pořád stejné. Jasně, není letenka a mohl jsem dorazit až ve středu, takže je to trochu levnější, ale paradoxně to pořád vychází tak, že turnaje v Africe byly ty vůbec nejlevnější, protože tam se žádná karanténa neřešila, člověk tam mohl normálně bydlet a žít," uzavírá Stanislav Matuš.